Jakub Štěpánek: Změnilo se toho hodně, ani jsem to tady nepoznal

Zimní stadion v Kotlině hostil v uplynulých dvou týdnech vzácnou návštěvu, když Havlíčkův Brod navštívil k přípravnému kempu na novou sezonu ruský SKA Petrohrad, jeden z nejbohatších klubů v Evropě. I přesto, že zde tým z prestižní KHL neodehrál ani jeden přípravný zápas, mohli hokejoví příznivci na místním ledě sledovat v akci hvězdy světového formátu. Nechyběli mezi nimi ani tři Češi: reprezentanti Jakub Štěpánek s Petrem Průchou a trenér Miloš Říha. Právě prvně jmenovaný si po jednom z tréninků udělal chvíli času na rozhovor pro náš web hcrebel.cz, v němž se rozpovídal o svých začátcích v Petrohradu či o svých cílech do budoucna. Sympatický gólman také prokázal velmi dobrou paměť, když odpovídal na to, zda si pamatuje svou předchozí návštěvu Kotliny. (Foto: ska.ru)

Byl jste na mistrovství světa, takže jste měl kratší dovolenou. Jak jste si ji užil?
Dovolená byla o dost kratší. Trvala šest týdnů, což sice vypadá jako dlouhá doba, ale dva týdny jsem byl nemocný a bral jsem antibiotika. Pak jsem musel začít trošku trénovat, takže jsem se věnoval tréninku. Potom jsem chtěl jet na deset dní do Řecka na dovolenou, což bylo v podstatě všechno. Uteklo to jako voda.

Led v Kotlině vám není úplně neznámý. Chytal jste zde už v sezoně 2007/08 za Sarezu Ostrava a tenkrát jste prohráli 2:4. Pamatujete si tento zápas, a pokud ano, jak moc se z vašeho pohledu stadion za tu dobu změnil?
Byl jsem tady předtím opravdu jen jednou v životě, když jsme tady hráli právě se Sarezou. Vím, že jsme tady prohráli a moc se mi nedařilo. Myslím, že poslední gól mi dal Drtina (nakonec to byl s podobným jménem útočník Třetina, ale Jiří Drtina na ledě při dvou vstřelených gólech Rebelů skutečně byl – pozn. red.). Myslím si, že ten stadion se hodně změnil. Nejsem si jistý, jestli tam, jak je časomíra, nebyly nějaké skyboxy nebo restaurace. Pamatuji si, že jsme se při přerušení hry se spoluhráči u branky bavili a bylo tam hodně lidí. Jsou tady nové mantinely, nové plexisklo. Změnilo se toho hodně, ani jsem to tady nepoznal.

Co se vám v Havlíčkově Brodě nejvíce líbí a chtěl byste se sem v budoucnu ještě někdy vrátit?
Nemám moc čas jít se na něco podívat. Byl jsem pozván panem starostou ještě s Petrem Průchou a panem Říhou na radnici, tak jsme viděli náměstí. Myslím si, že to máte pěkné, pěkně spravené. Zbytek jsem ale nestihl vidět, protože my jsme od rána do večera buď tady, nebo na hotelu.

Jak jste zatím spokojený s přípravou na ledě? Přeci jen je to proti „suché“ přípravě asi jiný pohyb, namáháte jiné svaly…
Jako každý rok je to náročné. Začátky jsou těžké. Máme novou výstroj, všechno je to tvrdé, děláme jiné pohyby. Navíc objem tréninku je větší než normálně v sezoně. Myslím si, že toho máme celkem dost.

Do Petrohradu jste přišel před sezonou 2010/11 a v týmu jste nebyl jediným Čechem. Jak velkou pro vás bylo výhodou to, že jste v týmu měl krajana?
Když jsem tam přišel, tak tam byl Petr Čajánek, Průchič (Petr Průcha – pozn. red.) tam ještě nebyl. Byla to velká výhoda, protože to bylo moje první zahraniční angažmá a vůbec jsem nevěděl, co se bude dít a jak to funguje. Péťa Čajánek mi strašně moc pomohl a patří mu za to velký dík.

Do minulé sezony vás ještě doplnil český trenér Říha. Je to pro vás výhodou, třeba z pohledu komunikace?
Hlavně v té komunikaci. Trenér mluví rusky, čemuž celkem rozumím, takže to není problém. Když chce něco říct mně osobně, tak na mě samozřejmě mluví česky.

V hokeji už jste toho dokázal hodně. Chytáte pravidelně za reprezentaci, teď v Rusku. Co byste chtěl do budoucna ještě dokázat, pomýšlíte třeba na NHL?
Nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlel a nikdy jsem o tom nesnil. Bylo mi 22 let a chytal jsem v první lize, takže by bylo trochu naivní, kdybych si myslel, že budu chytat v NHL. A pak to najednou vzalo celkem rychlý spád. Prvořadý můj cíl je vyhrát něco tady, a pak se uvidí. Kdyby ta šance byla, tak bych to šel zkusit.

Děkuji moc a ať se vám daří.
Díky.

Foto:

ska.ru