„Já jsem nikdy nebyl vůdčí typ,“ odmítá roli lídra Václav Pecen

Hostem našeho dalšího mládežnického rozhovoru se stal Václav Pecen, sedmnáctiletý obránce staršího dorostu s ohromující produktivitou a velkou dávkou talentu. Jeho schopností využívá také trenérský tandem Tomáš Mariška – Richard Cachnín na lavičce juniorky, který nechává sbírat šikovného zadáka cenné zkušenosti v této věkové kategorii, kde se zatím naši Rebelové hodně trápí. Také pro soupeřovy gólmany nebezpečný bek se rozpovídal o srovnávání juniorské a dorostenecké soutěže, ale i o svých oblíbených a neoblíbených soupeřích mezi extraligovou konkurencí.

Jak a kdy ses k hokeji dostal? Chtěl by ses jím v dospělosti živit?

Začínal jsem celkem pozdě, když mi bylo asi tak šest nebo sedm ve Světlé nad Sázavou a později ve 4. třídě jsem se dostal do Havlíčkova Brodu. Tak jako každý mladý hokejista mám sen se hokejem živit, ale postupem času je realita trochu jiná, ale byl bych samozřejmě moc rád, kdybych se hokejem v budoucnu živil.

Jak jsi zatím spokojený se svými výkony a dosavadním počínáním svého týmu v tomto extraligovém ročníku?

Tak svoje výkony bych ani nějak moc nezmiňoval, myslím, že odpovídaly výkonu celého mužstva. Náš tým pracoval až s drobnými zaváháními celkem spolehlivě a některé zápasy se nám opravdu povedly. Především v první půlce základní části, kdy jsme předvedli asi osmi-zápasovou sérii, ve které jsme bodovali.

Zatím patříš mezi základní stavební kameny obrany a klíčové hráče celého týmu. Cítíš se v roli týmového tahouna?

Já jsem nikdy nebyl vůdčí typ, v týmu máme jiné a výbušnější hráče, kteří dokážou partu pořádně nabudit a já je samozřejmě rád podporuji.

Proti kterému soupeři se ti hraje nejlépe a proti komu se ti naopak těžko prosazuje?

Asi tak jako celému kádru se i mně nejvíce daří proti Pardubicím. Tento tým je sice velice silný, ale jejich hra nám svědčí a umíme na ně zahrát. Vyhovuje mi, když jsou zápasy vypjaté a emotivní, to mě ještě více nabudí k maximálním výkonům. Za týmy, se kterými se mi blbě hraje, považuji Letňany a Písek.

S kým si dokážeš na ledě nejlépe vyhovět?

Těžko se mi říká jméno jednoho hráče, se kterým se mi nejlépe hraje. Ale mám rád hráče, kteří chápou moje myšlenky, myslím, že to lze říci o mých spoluhráčích z prvního útoku.

Ze staršího dorostu také vypomáháš juniorce. Vnímáš mezi těmito kategoriemi nějaký rozdíl a pokud ano, v čem spočívá a jak je velký?

Tak určitě největší rozdíl je v chytrosti a technické vybavenosti jednotlivých hráčů, celá hra je rychlejší a důraznější. Ale myslím, že některé dobré zápasy staršího dorostu se můžou, když už ne vyrovnat, tak alespoň hodně přiblížit hře juniorů.

V mládeži nedávno došlo k velkým změnám na trenérských postech. Místo trenéra Tomáše Marišky přišel na vaši lavičku Milan Chalupa. Jak se mužstvo pod jeho dosavadním vedením zatím změnilo?

Trochu mně mrzelo, že když tým dobře šlapal, tak trenér Mariška odešel k juniorům, ale brzy jsme si na nového trenéra zvykli a věřím, že se týmu bude dařit i nadále. Zatím pod jeho vedením žádné větší změny neproběhly, nevím, jak to bude časem.

Kádr staršího dorostu se oproti minulým sezonám hodně změnil. Přijde ti tento tým oproti dřívějšku silnější?

Mezi hráče, kteří jsou ve starším dorostu už druhou a třetí sezonu, teď přišli noví z mladšího dorostu. Ti do kádru dobře zapadli a tato kombinace, jak je vidět, dobře funguje.

Svými kolegy z havlíčkobrodské mládeže jsi označován za asi nejtalentovanějšího mladého obránce Rebelů. Co na to říkáš?

To slyším poprvé a samozřejmě mě to těší.

Máš kamarády také v ostatních klubech?

Kamarády mám v Jihlavě a nejvíc ve Světlé nad Sázavou, kam odešli právě z Brodu.

David Kozlík, tvůj spoluhráč, hraje vedle hokeje také fotbal. Věnuješ se i ty nějakému dalšímu sportu?

Občas si dojdu pinknout tenis s klukama, taky i s tátou nebo sestrou. Jsou to nelítostné řeže :D Kromě toho se rád projedu na elektrokole.

Chtěl bys na závěr něco dodat nebo něco někomu vzkázat?

Takže jak se to říká ve televizi: Určitě bych chtěl poděkovat rodičům, ty mě k hokeji přivedli, dále pak ostatním blízkým, díky nim (ní) je teď moje psychika tak dobrá asi jako nikdy ještě nebyla… Díky.

Děkuji za rozhovor a ať se ti daří.