Budeme muset zaplatit tisíc korun, smál se po výhře havlíčkobrodský odchovanec Michal Plutnar

Ani ve 14. kole se Rebelové nedočkali vítězné euforie a už počtvrté v řadě vyšli bodově naprázdno. Nepříjemný bodový půst v pondělí na ledě Kotliny prodloužily Benátky nad Jizerou, proti nimž se přitom brodským hokejistům tradičně dařilo. Do Kotliny přicestovali ze středních Čech i tři odchovanci Havlíčkova Brodu, z nichž hned dva mají pod tříbodovým importem k řece Jizeře výrazný podpis. Vedle gólmana Vítka Vaněčka zazářil i dvacetiletý obránce Michal Plutnar, jenž si připsal gólovou asistenci u vítězného gólu. A ptáte se, zda měli mladí hokejisté proti svému mateřskému klubu speciální motivaci? „Před zápasem jsme vypsali odměny, že když porazíme Havlíčkův Brod, tak každý dáme tisíc korun do pokladny v kabině, takže budeme muset samozřejmě zaplatit,“ usmíval se talentovaný zadák, který tři sezony sbíral zkušenosti v zámoří. (Foto: hcbilitygri.cz)

První otázka se týká dnešního utkání, jak byste zhodnotil jeho průběh?
My jsme utkání začali tak, jak jsme chtěli, dali jsme dva rychlé góly. Pak jsme ke konci třetiny úplně zbytečně udělali dvě stejné chyby. Skalda (Daniel Skalický – pozn. red.) a po něm i já jsme puk vyhodili na střídačku, takže jsme hráli ve třech, což vrátilo soupeře do hry, dal nám gól. Už to bylo jen o gól a najednou brodští kluci začali více hrát, začali bruslit. My jsme se báli a ta třetina nebyla z naší strany moc dobrá. V kabině jsme si řekli, abychom se vrátili k naší hře a už to bylo lepší, už jsme hráli to, co jsme chtěli.

Vy jste nejproduktivnějším obráncem Benátek, dnes jste si připsal další asistenci. Jak jste viděl tento moment ze svého pohledu?
Mě tam výborně našel Špágr (Daniel Špaček – pozn. red.) z rohu a já jsem se jen snažil, abych netrefil hráče před sebou do bruslí, takže jsem se zkusil uvolnit a vystřelit na bránu. Krejča (Lukáš Krejčík – pozn. red.) to parádně tečoval do protipohybu gólmana, což je pro něj hrozně těžké, ještě když na to nevidí, takže to bylo parádní.

Vy jste tuto sezonu ale začal v Liberci, není to pro vás trošku zklamání, že nyní hrajete v Benátkách?
Ne, to není vůbec zklamání. Já jsem naopak velice rád, protože v Benátkách dostávám hodně prostoru. Je to tu super, máme mladý tým a všichni sbíráme zkušenosti. Jsem tady opravdu rád.

Když se vrátíme ještě o nějaký čas zpátky, vy jste působil v zámořské juniorské WHL. Dá se tato soutěž nějak porovnat s extraligou nebo první ligou?
Myslím si, že tyto soutěže se nedají moc porovnávat, protože chlapská a juniorská soutěž se liší. V juniorské soutěži kluci lítají, dohrávají souboje, ale je to takové zběsilé. Kdežto v extralize nebo v první lize už jsou hráči zkušení, u toho hokeje se musí více přemýšlet a je to hodně taktické.

Za mořem jste strávil tři roky. Kde se vám více líbí, v Americe, nebo v Česku?
Česko je Česko, doma je doma. Ale Amerika také měla něco do sebe a pořád cesta zpátky není zavřená. Já bych strašně rád teď působil tady v Česku, ale do budoucna pořád sním, že bych se tam jednou vrátil.

Nyní jste se v Benátkách sešli tři havlíčkobrodští odchovanci, vnímáte to nějak?
Před zápasem jsme vypsali odměny, že když porazíme Havlíčkův Brod, tak každý dáme tisíc korun do pokladny v kabině, takže budeme muset samozřejmě zaplatit (smích).

Byli se dnes na vás podívat známí nebo kamarádi?
Ano, přijeli rodiče, strejdové, bratranci. Snad úplně celá rodina, všichni tady byli.

Sledujete stále výsledky Rebelů, i když zde nepůsobíte?
Tím, že teď hraji za Benátky, tak sleduji celou soutěž. Vždycky na onlajnech zhlédnu všechny zápasy, takže samozřejmě i Havlíčkův Brod.