BK Havl. Brod - Kouč mladšího dorostu Petr Beránek: Extraligu chceme v Brodě udržet
Kouč mladšího dorostu Petr Beránek: Extraligu chceme v Brodě udržet

Kouč mladšího dorostu Petr Beránek: Extraligu chceme v Brodě udržet

01.05.2017 | Ladislav Vácha

Rozhovor s trenérem mladšího dorostu Petrem Beránkem

Nejenže se naprosto suverénním způsobem vrátili mezi extraligovou smetánku, ale ukořistili stříbrné medaile na lednovém Mládežnickém MČR v Ostravě, byli oporami výběru talentované mládeže (VTM) a nahlédli i do dresu mládežnické reprezentace. Mladší dorostenci za sebou mají úžasnou sezonu! Teď před nimi stojí velká výzva a těžký úkol – příslušnost v tuzemské nejvyšší soutěži uhájit! „Uděláme všechno proto, abychom se v extralize udrželi. Budeme dřít naplno a budeme hodně sázet i na týmového ducha a dobrou partu. To je hrozně důležité,“ má jasno hlavní trenér Petr Beránek (Foto: Petr Veselka, havlickobrodsky.denik.cz)

 
Začněme letní přípravou před uplynulou sezonou 2016/2017. Na co jste se v ní snažili zaměřit?
Letní přípravu máme dlouhodobě zaměřenou na fyzickou kondici. To znamená, že kluci jdou hodně do objemu podle toho, jakou energii při hokeji nejvíce využívají. Dříve jsme šli hodně do vytrvalosti, aby se kluci naučili celkově pracovat. Čím jsou starší, tím více jdeme do silových, dynamických a výbušných věcí. Vypadá to, že to funguje, protože nám v průběhu sezony nedocházely síly.

Vedli jste si skvěle už v přípravných zápasech. Myslíte si, že už to dodalo hráčům potřebné sebevědomí a povedená příprava byla dobrým odrazovým můstkem do veleúspěšné sezony?
Myslím si, že určitý vliv to na kluky určitě mělo. Trochu se toho obávali, protože jsme se chtěli v přípravě poměřit i s extraligovými týmy. Myslím si, že jeden takový zápas se nám docela povedl. Hráči věděli, že když budou dobře plnit to, co po nich chceme, tak že mohou konkurovat i papírově silnějším soupeřům. Myslím si, že to je hodně nakoplo a pomohlo jim to.

Mladší dorostenci hodně váleli už v přípravě. Doma přesvědčivě skolili i Jihlavu B.

Už v úvodu soutěže jste soupeře jednoznačně poráželi. Hráli hráči od začátku přesně to, co jste po nich chtěli, nebo jejich výkony postupně gradovaly?
Náš tým byl složený z různých typů hráčů. Co se týče starších hráčů, kteří v týmu zůstali po předchozí sezoně, ti moc zkušeností neměli. K velkému hokeji si moc nečichli, protože většinou někde hostovali nebo seděli na lavičce, což žádnému hokejistovi nepřidá na psychice ani na výkonnosti. Snažili jsme se stavět hlavně na jejich dobrých vlastnostech, které jsme se snažili určitým způsobem opracovávat a omílat jako kameny v řece, aby byly vyzdvihnuté na úkor jejich špatných návyků z předchozích let, které jsme se snažili potlačit. Myslím si, že se nám to docela podařilo. Co si budeme povídat, hokej je prostě kolektivní sport a hrozně moc v něm rozhoduje hlava. To znamená, jak každý jedinec chápe a vidí kolektivní pojetí hry. Kluci třeba udělají nějakou chybu a už jdou na střídačku s tím, že si to dobře uvědomují. Podruhé to ale třeba udělají znovu. Řekl bych, že tým od začátku sezony, který se nám hodně podařil, rostl. Kluci do sezony vlétli s neskutečným nadšením a odhodláním. Bylo to vidět na tom, že jsme byli od soupeřů rozdílní a drtili jsme je. To klukům dodávalo víc a víc sil.

Bylo těžké hráče při vysokém vedení motivovat ke stále stejně zodpovědné hře?
Pokaždé jsem hráčům říkal, ať hodí výsledek za hlavu. Oni totiž dobře ví, že mi nikdy nešlo o to, kdo dá gól a jak ho dá. Na to se nadře stejně celý tým. Už v kabině před zápasy jsem jim v kabině dával najevo, že je mi v uvozovkách jedno, kdo dal gól. Že se na celou gólovou akci dívám tak, jestli měla hlavu a patu, jestli to hráči opravdu chtěli tak udělat, nebo jestli to bylo spíše dílem náhody. Štěstí ale hraje také v hokeji svou roli a musí se mu jít naproti. Hráči od nás vždy slyšeli, že do každé třetiny musí nastoupit tak, jako kdyby bylo skóre 0:0. Že se nemají dívat na výsledkovou tabuli a mají hrát pořád stejně. Snažili jsme se ale také přizpůsobit tomu, jak hrál soupeř a co nám všechno dovolil. Snažil jsem se tomu přizpůsobovat taktiku a měnil jsem ji i během zápasů. Zkoušeli jsme v praxi i nějaké věci, které jsme si nacvičili na trénincích. Některé zápasy byly naopak těžké a naši hru jsme museli kvůli tomu zjednodušit. Našim hráčům dělalo větší problém hru zjednodušit, než hrát kombinační a rychlý hokej. I tak se s tím ale dokázali vypořádat.



Museli jste během sezony řešit problémy s rozsáhlejší marodkou?
Zdravotně jsme se celkem drželi. Trápily nás jen individuální problémy, pár dní nebo týden si občas někdo odfrkl. Delší dobu nám chyběl jen David Matula, který v prosinci na výběrech utrpěl silný otřes mozku. Na měsíc tak vypadl ze hry. Potom do toho ale naskočil a podával své obvyklé výkony. Nějaká větší marodka nás nepostihla, myslím si, že to bylo úplně bez problémů.

Vzpomenete si na nějaký zápas, který vám uvízl v paměti?
Nepovedený zápas jsme odehráli na ledě Táboru B, kde jsme prohráli 5:7. Soupeř pořád vedl a my jsme dotahovali, byla to taková přestřelka. Dali jsme gól na 5:5, ale jim se potom povedlo dát takovou šťastnou branku, když to tam dloubli. Pak nám nevyšla ani závěrečná power-play. Byl jsem za tuto porážku ale svým způsobem rád, protože jsem na tom klukům mohl dobře ukázat, jak je to hrozně těžké, když v nějaké pasáži utkání poleví. Když hráči vlétnou do zápasu tak, jak mají, tak potom je i vidět, že se jich štěstí drží víc. Když je to naopak a vstup do utkání se nepovede, tak pak se může člověk někdy přetrhnout a dávat tomu úplně všechno, ale štěstí se ho nedrží a vždy k úspěchu malý kousek chybí. Proto mi tento zápas tak uvízl v paměti. Pro hráče to bylo svým způsobem také dobré, aby si nemysleli, že to pořád musí jít dobře.

Co se týče povedených zápasů, těch bylo víc, proto bych nerad nějaký vypichoval. Odehráli jsme zápasy, které jsme v uvozovkách vyhráli jen o tři nebo čtyři góly, ale mělo to drajv a hlavu a patu. Líbilo se nám, že hráči plnili to, co jsme nacvičovali na tréninku. Také měli radost z toho, když viděli, že to v praxi opravdu funguje. Zjistili, že hokej není až tak složitý a v jednoduchosti je krása, ale musí u něj používat hlavu.



Co podle vás patřilo mezi silné zbraně vašeho týmu a v čem jste naopak viděl rezervy?
Mezi silné zbraně určitě patřily kombinace a spolupráce mezi útočníky a obránci, protože kluci si spolu celkem sedli. Už delší dobu se na tom snažíme pracovat, aby se beci nebáli podporovat útok, rozváželi kotouče a nevymýšleli zbytečně nějaké dlouhé nahrávky. Snažíme se hrát v pěti dopředu a v pěti dozadu. V útočném pásmu chceme, aby spolu kluci spolupracovali, měnili si mezi sebou místa a sledovali, kde je kdo volný. Řekl bych, že to bylo naší silnou zbraní. Někdy toho ale bylo možná až moc, proto jsme se v posledních třech měsících zaměřovali na to, aby při každé akci šli co nejpřímočařeji do zakončení a dorážek. Někdy jsme naši hru až moc umělkovali a chyběl nám větší tlak do brány. Bylo to dané tím, že kluci si to mohli dovolit. Nechtěl jsem je proto nějak moc svazovat, aby to nedělali. Chtěl jsem, aby udělali nějakou pěknou kombinaci, ale aby pak šli co nejrychleji do zakončení. Na tom jsme se snažili pracovat, protože to byla naopak spíše naše slabší stránka.

V týmu jste měl i reprezentační gólmanku Káju Juřicovou. Jak se vám její výkony líbily?
Kája patřila k oporám týmu, i když to měla těžké kvůli tomu, že v tomto věku už začínají být kluci hodně siloví. Snažil jsem se gólmany střídat pravidelně, často chytali jeden zápas napůl. Kája měla v sezoně menší útlum. Přišlo to po mistrovství světa žen do osmnácti let, které ji určitým způsobem nabouralo. Byla tam jako trojka a podle mě to měla potom trochu v hlavě. Ona má hokej hrozně ráda a chce chytat. Bylo potom vidět, že její výkony pak nebyly úplně takové, jaké jsem očekával. Na konci sezony ale zase měla několik výborných zápasů, ve kterých chytala výborně a hodně nás podržela. Dívčí psychika je prostě trochu jiná, samozřejmě jí to nemůžu mít za zlé. Ona je ale buldok a jde si za svým. Doufám, že bude na sobě dál pracovat a chytat dál. A to ať už tady, nebo za nějaký dívčí tým. Říkal jsem jí, že v příští sezoně ji budu v extralize využívat pochopitelně o něco méně než v této sezoně. Dohodli jsme se tak na tom, že bude hrát i za nějaký dívčí tým. Uvidíme, jak to bude dál.

Reprezentační gólmanka Karolína Juřicová podávala skvělé výkony a byla oporou týmu.

Útočník Tomáš Kulhánek a obránce Dominik Vacík nastoupili i za extraligový starší dorost. Jak moc jim podle vás tato zkušenost pomohla?
Určitě jim to pomohlo. Jde o každého jedince zvlášť, jak je schopný popasovat se s tím, že dostane důvěru a může hrát někde výš. Myslím si, že u obou hráčů se to docela povedlo. Tomáš Kulhánek potom trochu neuměl pracovat s tím, když se vrátil zpět do mladšího dorostu. Pořád měl v hlavě, že má na něco víc. Dominik už tyto zkušenosti měl ze všech mezinárodních kempů, pro něj to tak z pohledu psychiky nebyl žádný problém. Ať hraje kdekoliv, po svém návratu do týmu odvede vždy stoprocentní výkon. Umí s tím už pracovat a je na to zvyklý.

Jak jste byl spokojený s hráči osmé třídy, jimž jste dal v mladším dorostu šanci?
Často se nám povedlo, že když jsme do zápasu nasadili nějakého nováčka, tak dokázal bodovat. V hokeji je to nepsané pravidlo. To je jako když jsem trenéru Kaňkovskému říkal, ať se nebojí do zápasu A-týmu nasadit Michala Teplého. Dostal šanci a hned dal gól. Hráč je vždy hodně nabuzený. Bylo to stejné, když jsem pustil Dominika Vacíka a Tomáše Kulhánka do staršího dorostu, i jim se povedlo hned skórovat. Osmáci byli pro nás rovněž platnými hráči a já se je budu snažit co nejvíce zapracovat do mladšího dorostu. Co si budeme povídat, u nás v Brodě se snažíme vždy hrát s našimi odchovanci. Samozřejmě to tak chceme dělat i do budoucna. Doufejme, že když jsme teď nahoře, že se tam co nejdéle udržíme, bude to fungovat a pro kluky to bude výborná zkušenost. Bude to hodně těžké, ale věřím, že se s tím hráči dobře popasují.

Trenér mladšího dorostu Petr Beránek.
(Foto: Petr Veselka, havlickobrodsky.denik.cz)

Jak se vám spolupracovalo s trenéry staršího dorostu a 8. třídy, Václavem Adamem a Richardem Cachnínem?
S Cembou se potkáváme několikrát za den, s komunikací mezi námi tak není vůbec žádný problém. Několikrát jsme i s kolegy za něj zaskakovali, protože u trénování zároveň dělá školu. Potom když jsme naopak nemohli zase my, tak on zaskočil za nás. Nebyl v tom vůbec žádný problém. Vedli jsme společně i několik speciálních tréninků, kde jsme se zaměřovali například na vhazování nebo práci ve třetině. Oba máme stejný náhled na hokej, jsme do toho blázni. S Vaškem to bylo také úplně bez problémů. Tam je to trochu ale ovlivněno tím, že tady s námi netráví tolik času, protože má ještě svou práci ve škole. Dopoledne musí učit, proto se mu člověk často nemůže dovolat. Je trošku složitější se spolu sejít, ale když už se spolu sejdeme, tak je naše spolupráce naprosto bez problémů. Co si spolu řekneme, tak platí a funguje.

Na Mládežnickém mistrovství České republiky jste s Krajem Vysočina, za který nastoupilo i hodně vašich svěřenců, vybojovali stříbrné medaile. Obránci Dominik Vacík a Michal Kerber navíc nahlédli i do reprezentace. Jak vás tyto úspěchy těší?
Hrozně moc mě to těší. Pořád jsme malý klub ve srovnání s jinými giganty, kteří do toho mohou dávat mnohem víc peněz, mají mnohem větší hráčské základny a dokonce i skauty pro ty nejnižší mládežnické kategorie. Tím víc mě těší, že jsme na Mládežnickém MČR byli jediným týmem, který měl ve výběru hráče z první ligy, ostatní hráli většinou extraligu. Pozorovatelé ze svazu, kteří se tam byli podívat, tak viděli, že není až takový problém, když se daný tým v extralize neudrží a sestoupí. Záleží na tom, jak se trénuje a hraje. Myslím si, že jsme to na tomto turnaji předvedli na vysoké úrovni. Těší mě, že se to tam našim klukům tak povedlo. Jsem také rád za to, že se Dominik Vacík a Michal Kerber dostali do širšího reprezentačního výběru. Doufám, že znovu potvrdí, že tam opravdu patří. Bylo by skvělé, kdyby náš klub měl znovu v reprezentaci nějakého zástupce. Předtím tam dlouhou dobu nikoho neměl, až na Michala Teplého v české reprezentaci do šestnácti let. Pokud na to někdo dokáže teď navázat, tak budu neskutečně rád. Pořád budeme dál pracovat co nejlépe, protože se ví, že v Brodě se s mládeží pracuje kvalitně a produkuje dobré hráče do velkého hokeje.



Víte už teď, jak moc se váš tým pro nadcházející sezonu změní? Máte už vyhlédnuté nějaké posily?
Doufám, že náš tým se moc nezmění. Chtěl bych pracovat hlavně s našimi hráči, ale kádr bych rád doplnil o jednoho útočníka a jednoho obránce. Nejsem zastáncem toho mít v týmu 25 hráčů. Potom by jich polovina nehrála a museli bychom jim shánět jiné angažmá. Radši hraji na 18 kluků, aby makali a dřeli. Když někdo nemůže hrát, tak zkouším dát šanci někomu z mladších věkových kategorií. Kostru týmu budu určitě stavět na základech z minulé sezony. Na konci sezony jsme zkoušeli nějaké gólmany, ale ti se jevili zatím tak napůl. Na tomto postu zatím rozhodnutý rozhodně nejsem, oslovil jsem i nějaké gólmany z jiných klubů. Uvidíme, kdy se zapojí do přípravy. V srpnu se určitě ještě nějací volní hráči hráči někde objeví. Uvidíme, jak to bude vypadat.

S jakou hrou byste měli mezi extraligovou konkurencí uspět?
Hrozně rád bych se prezentoval pořád stejnou hrou. V extralize to samozřejmě tolik nejde, je to mnohem rychlejší a kluci jsou tam větší. Naši kluci se musí prezentovat kombinační a rychlou hrou, protože silově bude hrozně těžké se prosadit. Jak už jsem říkal, naši hru musíme co nejvíce zjednodušit a být stoprocentně úspěšní v koncovce. Teď jsme třeba měli pět šancí a dali jsme z toho tři góly, v další sezoně můžeme mít třeba dvě šance a musíme z toho nějaký gól dát. Budeme se určitě snažit se s tím co nejlépe poprat.



Jaké cíle si kladete před nadcházející sezonou?
Naším hlavním cílem určitě bude záchrana, abychom tady dobré podhoubí připravili i pro další ročníky. Od začátku si půjdeme za svým cílem. Hráči v extralize jsou takoví cestovatelé. Každý rok je to hlavně o tom, který tým získá jakého hráče. Mně se to nelíbí a příčí se mi to. Když budete hrát s Pardubicemi, Libercem nebo Třincem, tak zjistíte, že mají v týmu třeba jen dva odchovance a zbytek jsou hráči odjinud, kterým jsou někteří rodiče schopní koupit tam i byt a všude je vozit. Hokej to trošku degraduje, že už to potom není tolik na klubové úrovni, a to doplněné o dva nebo tři hráče z jiných klubů. To mě trochu mrzí, ale v současné době to tak prostě je, protože hráčů je málo.

9. května začínáte letní přípravu. Chystáte v ní oproti minulé sezoně, i vzhledem k postupu do extraligy, nějaké změny?
Mám svůj osvědčený model, který budu praktikovat. Jak už jsem zmínil, půjdeme víc do dynamiky a síly, kterou se budeme snažit rozvíjet. Určitě to bude více zaměřené silově, protože kluci jsou teď v ideálním věku, kdy mají hodně energie a dobře regenerují. Hráči s tím potřebují pracovat. I když do toho dají úplně všechno, do druhého dne jsou schopní dobře zregenerovat a být dobře připravení na další trénink. Znovu pojedeme na týdenní soustředění do hor, kam jezdíme už pátým rokem. Opět tam kluci dostanou hodně do těla, protože věřím, že z toho budou těžit i do budoucna.



V Kotlině už nějakou dobu stojí nová střelnice. Jak často jste ji využívali a jak moc to podle vás pomáhá hráčům?
V této sezoně využívali střelnici spíše mladší hráči ročníků 2005, 2006 a 2007. V týdenních mikrocyklech jsme byli na střelnici asi čtyři týdny. Bylo to dáno tím, že jsme odehráli hodně zápasů a měli jsme také hodně předehrávek a dohrávek. Do toho jezdilo devět kluků na výběry talentované mládeže (VTM), což je velká část kádru. Zúčastnili jsme se i několika turnajů, kde jsme ladili formu na Mládežnické MČR v Ostravě. Neměli jsme proto tolik času střelnici více využívat.

Jak moc je podle vás pozitivní, že v Havlíčkově Brodě teď máme extraligové obě dorostenecké kategorie?
Samozřejmě to je pozitivní hlavně z toho pohledu, že všichni vidí, že se tady mládežnický hokej dělá dobře. Bude ale hrozně těžké obě kategorie v extralize udržet. Je to i hodně finančně náročné a těžko sem dostáváme hráče. Nemůžeme prostě konkurovat takovým klubům, jako jsou Liberec, Chomutov, Kometa Brno nebo Pardubice. Stejně jako Vašek Adam hraje u staršího dorostu se svými odchovanci, tak se o to budu stejně snažit i já. Uděláme všechno proto, abychom obě dorostenecké kategorie v extralize udrželi. Budeme dřít naplno a budeme hodně sázet i na týmového ducha a dobrou partu. To je hrozně důležité. Doufejme, že se nám to povede. Kdyby se to náhodou jedné nebo druhé kategorii nepovedlo, tak se svět samozřejmě nezboří. Znovu bychom se snažili postoupit zpět, docela se nám to dařilo i v minulých letech. Viděli jsme, že klukům to až tak extra neublížilo. Je potřeba pořád pracovat a makat dál. Stačí se podívat, že někteří kluci ze čtyř let strávených v obou dorosteneckých kategoriích nastupovali ve dvou letech na ligové úrovni a dnes hrají vysoko a je o ně zájem. Jirka Kopic se dostal do Chomutova, Vojta Holenda teď přestoupil do Liberce a v těchto klubech jsou i další brodští odchovanci. Pořád říkám, že všichni hráči by měli co nejdéle vydržet doma, dřít a makat. Pokud budou dobří, tak o ně bude vždy zájem. To je takové moje motto. Na závěr bych ještě chtěl všem hráčům za skvělou sezonu poděkovat.
 
Aktuálně na webu
Prohra v Opavě! Bruslaři marně dotahovali náskok soupeře

Prohra v Opavě! Bruslaři marně dotahovali náskok soupeře

(sobota 9.11.) OPAVA – Havlíčkův Brod vyrazil vstříc dalšímu venkovnímu utkání do Opavy. Zápas nabídl celkem...

 
Snažil jsem se hodně střílet, přiznává Semrád. Vyhrocené zápasy má rád

Snažil jsem se hodně střílet, přiznává Semrád. Vyhrocené zápasy má rád

(pátek 8.11.) Tomáš Semrád otevřel skóre v zápase s Hodonínem velmi brzy, Havlíčkovu Brodu se ale nepovedl vstup...

 
Další štace na kluzišti soupeře: Bruslaři míří k páté Opavě!

Další štace na kluzišti soupeře: Bruslaři míří k páté Opavě!

(pátek 8.11.) Havlíčkobrodští hokejisté po nervy drásajícím střetnutí s Hodonínem čeká dlouhá cesta na východ...

 
Parádní obrat ve třetí třetině! Bruslaři v napínavém utkání porazili Hodonín

Parádní obrat ve třetí třetině! Bruslaři v napínavém utkání porazili Hodonín

(středa 6.11.) Po čtrnáctidenní pauze se Bruslaři představili na domácím ledě. Přivítali silného soupeře z...

 
 
Klub       A-tým       Zápasy       Mládež       Multimédia       Historie       Partneři       Archiv