Česká reprezentace do osmnácti let přerušila dvanáctileté čekání na cenný kov. Na mistrovství světa vystoupal národní tým na bronzový stupínek. Hokejkou k tomu přispěl a body připojil i obránce Jakub Vaněček (vlevo). Vysoký zadák sehrál ve výběru hlavního trenéra Jana Tomajka klíčovou roli. V obsáhlém rozhovoru vypráví nejen o bronzové jízdě, ale i o tom, jaká byla jeho první sezona za mořem. (Foto: Denisa Huťková, Český hokej)
Po úspěšných taženích národního celku do dvaceti let přidala ruku k dílu i osmnáctka. Tým okolo kapitána Petra Tomka se na Slovensku – v Bratislavě a v Trenčíně – zařadil mezi žhavá želízka na mety nejvyšší. Nechybělo mnoho a vůbec poprvé v dějinách šampionátu mohlo dojít k federálnímu derby, ale nestalo se tak. Medailový půst po dvanácti letech i tak skončil. Mladíci s národním znakem na hrudi olemovali dresy bronzovou medailí!
„Trenéři nám vštěpovali, že medaili může vyhrát jedině tým.“
Postřehy z úspěšného šampionátu poskytl odchovanec humpoleckého hokeje – obránce Jakub Vaněček. Osmnáctiletý zadák, který v dresu Bruslařů strávil šest sezon, než se přes Liberec dostal až do kanadské juniorské soutěže. Vysoký bek stihl nasbírat dva cenné kovy za čtvrt roku. Mimo jiné: Vaněček byl nejlepším střelcem v přesilových hrách na celém turnaji, když se trefil celkem třikrát.
Kubo, máte za sebou výborný šampionát do osmnácti let, kde jste s národním týmem vybojoval bronzové medaile. Jak úspěšný turnaj hodnotíte?Všechno začalo prvním kempem, na kterém jsme se sešli měsíc před samotným šampionátem. Trenéři nám vštěpovali, že medaili může vyhrát jedině tým. Měli jsme to tak nastavené i mezi kluky, protože se sešla výborná parta. Každý přál každému a všichni drželi při sobě. Právě to nám vyhrávalo zápasy.
Začátek mistrovství světa vám přisoudil v prvních zápasech nejtěžší soupeře – Spojené státy americké a Švédsko. Bylo klíčem k úspěchu to, že jste na ně narazili hned na začátku turnaje?Myslím si, že ano. Dostalo nás to do tempa, protože jsme hráli proti největším favoritům skupiny. S kluky jsme si říkali, že je vlastně jedno, kdy na nejtěžší soupeře narazíme. Musíme je porazit jak na začátku turnaje, tak i na jeho konci, kdy šampionát vrcholí. Pomohlo nám to – okusili jsme, jaké to bude hrát proti nejsilnějším týmům v průběhu mistrovství.
(Foto: Denisa Huťková, Český hokej)
V každém utkání základní skupiny jste bodovali. Nemrzí vás zpětně zaváhání proti Německu, s nímž jste padli po prodloužení?Samozřejmě nás to mrzelo. V utkání jsme byli jednoznačně lepší, ale trápili jsme se v koncovce. Mohli jsme si tím zajistit jednodušší cestu, ale asi to tak mělo být. Vybrali jsme si tu těžší, na jejímž konci byl bronz.
Ve čtvrtfinále jste se střetli s Finskem, které jste přetlačili 2:1. Seveřané vás v zápase jednoznačně přestříleli. V čem byli nejvíce nepříjemní?Finové byli velmi nepříjemní a hráli opravdu dobře. Byl to druhý nejtěžší soupeř na turnaji hned po Švédech. Utkání rozhodla týmovost. Ke konci zápasu museli dotahovat jednobrankovou ztrátu, takže rozhodovaly týmové bloky. Pomáhali jsme si navzájem a hodně nám pomohl i gólman.
„Vybrali jsme si tu těžší cestu, na jejímž konci byl bronz.“
Už se to stalo pravidlem – když chce jakýkoli reprezentační výběr uspět, musí mít výborného brankáře. Potvrdilo se tohle pravidlo i u vás?Gólmanské trio jsme měli opravdu silné. Hodně nám to pomohlo, protože jsme klukům důvěřovali. Navíc jsme měli dobrou partu mezi obránci, díky které jsme tým zpevňovali. Pomáhalo nám to ve všech zápasech, protože jsme dokázali uklidnit i útočníky. Občas byli nervózní, když nám to tam nepadalo, takže jsme je drželi v klidu. Nakonec nám to vyšlo.
V semifinále jste potkali dalšího severského soupeře – Švédsko. Po dvou třetinách jste vedli o gól, ale nakonec jste padli v prodloužení. Kde přišel zlom utkání a myslíte si, že to bylo předčasné finále?Mělo to parametry finále, tomu odpovídala i hra. Myslím si, že jsme měli na to postoupit, protože jsme v utkání téměř dominovali. Vytvořili jsme si spoustu šancí, ale nedokázali jsme je proměnit. Kdybychom je využili, mohlo utkání vypadat jinak. Na kdyby se ale nehraje. Ve třetí třetině už to bylo vyrovnané. Prodloužení ve třech proti třem je vždy padesát na padesát. Mohli jsme rozhodnout my, nebo Švédi, nakonec se to přiklonilo na stranu soupeře. Semifinále rozhodla smolná situace, kdy jeden ze spoluhráčů přišel o hokejku.
Navážu na vaše slova, že zápas se mohl rozhodnout na jednu i druhou stranu. V prodloužení jste měl velkou šanci, ale v pádu jste nezakončil ideálně. Co zaznělo po prohraném semifinále v kabině?Byli jsme všichni smutní, protože nikdo nemohl uvěřit tomu, co se stalo. Věřili jsme, že budeme hrát finále, jenže nakonec nám zůstal zápas o bronz. Trenéři nás pochválili za to, že jsme na ledě nechali všechno a že jsme utkání nemohli odehrát lépe. Hráli jsme dobře, ale bohužel jsme nevyhráli.
Jak už bylo zmíněno, se Švédy jste se kromě semifinále potkali i ve skupinové fázi. Byly si ty zápasy něčím podobné?Švédové si velmi rádi hrají s pukem. Často ho předržovali, my jsme je ale rychle napadali, díky čemuž jsme získávali puky při forčekinku. Z toho pramenily naše šance, což bylo podobné v obou utkáních. Švédové hledali křižné nahrávky a často přehrávali situace. Je rozdíl, jestli jde o zápas play off, nebo o utkání ve skupině. V play off se hraje o všechno.
„Říkali jsme si, že před dvanácti lety získala medaili i slavná jména.“
Mezi semifinále a bitvou o bronzovou medaili byl krátký čas na regeneraci. Stihli jste si dostatečně odpočinout?Mentálně jsme byli dobře připravení, protože jsme chtěli vybojovat placku. Fyzicky to ale bylo náročné, protože semifinále skončilo pozdě a po tak velkém zápase se nám neusínalo úplně dobře. Nakonec jsme to ale všechno zvládli.
V souboji o třetí místo jste šli na překvapení turnaje v podobě Lotyšska. Sledovali jste, jak se vyvíjí pavouk, nebo jste se soustředili na svůj výkon? Po očku jsme sledovali, jak turnaj probíhá. Lotyši překvapili v zápase proti Američanům. Když jsme se na to dívali, byli jsme překvapení. V zápase o bronz rozhodla naše trpělivost – nenechali jsme se vyprovokovat ani rozhodit. Bylo to pořád o jeden gól, ale stále jsme hráli svou hru a drželi se systému. To rozhodlo o bronzu, protože jsme všechno dodržovali. Štěstí se nakonec přiklonilo na naši stranu a dvěma góly do prázdné brány jsme utkání definitivně rozhodli.
Byla to první medaile po dvanácti letech. Jaké byly bezprostřední emoce v kabině?Bylo to něco nepopsatelného. S kluky jsme skákali na sebe a proběhlo tam úplně všechno možné. Říkali jsme si, že tehdy získala medaili i slavná jména. Je to obrovský úspěch získat medaili po dvanácti letech.
Asistentem trenéra reprezentační osmnáctky je Jakub Venc, který dříve trénoval v Havlíčkově Brodě. Potkali jste se spolu už během vašeho působení v dresu Bruslařů?Pan Venc mě v Brodě trénoval déle než dva roky. Bylo moc hezké ho znovu vidět na střídačce v roli trenéra a slyšet jeho pokyny. Teď jsme se spolu opět potkali na střídačce.
Měli jste během turnaje šanci si popovídat? Nabízí se i otázka, jestli k vám byl pan trenér benevolentnější?(chvíli přemýšlí) Vztah mezi námi už byl na jiné úrovni. Proběhlo i pár vtípků a jak už jsem říkal, bylo moc hezké, že jsme se takhle znovu potkali. Naše cesty se opět protnuly a o to víc si vážím toho, že jsme spolu dosáhli takového úspěchu.
„Bylo to s ním neskutečné. V šestnácti letech si hodně věřil, i když hrál proti starším klukům.“
Od trenérského štábu jste dostal velkou důvěru, protože jste hrál v prvním obranném páru. Ve dvojici s vámi byl teprve šestnáctiletý Matyáš Michálek. Jak se vám s ním hrálo?Bylo to s ním neskutečné. V šestnácti letech si hodně věřil, i když hrál proti starším klukům. Hrálo se mi s ním skvěle. Má klidnou hlavu, nestresoval se a byl dobrý i v kabině. Pro celý tým byl velkým přínosem. Snažil jsem se být lídrem obrany a pomáhat i dalším mladším klukům. Snažil jsem se tým vést na trénincích i v zápasech.
Na turnaji jste nasbíral pět kanadských bodů za tři branky a dvě asistence. Když se na to podíváme podrobněji, čtyři body jste zaznamenal v přesilových hrách a jeden při soupeřově hře bez brankáře. Je to zajímavá vizitka, nemyslíte?Potěší to, ale nejvíc mě hřeje týmový úspěch.
Pro vás je to druhý cenný kov v sezoně, protože jste byl stříbrný už na dvacítkách. Jaké medaile si vážíte víc?Jsou to dva odlišné příběhy. Na dvacítkách jsem měl úplně jinou roli a neodehrál jsem ani jedno utkání. V osmnáctkách jsem naopak měl velkou roli a odehrál jsem toho opravdu hodně. Přijal jsem roli, kterou jsem dostal. Oba zážitky jsou nepopsatelné a zároveň se nedají srovnávat. Je to něco neskutečného.
(Fotoarchiv Jakuba Vaněčka)
Na Slovensku chodilo do ochozů hodně fanoušků. Pomohla vám zkušenost z dvacítek, i když jste tam nehrál? Přeci jen jste nasál atmosféru, kterou jste tady mohl využít a nehrát pod takovým tlakem.Dvacítky mi pomohly zvednout sebevědomí, obzvlášť když jsme skončili druzí. Musím říct, že jsem v zápasech vůbec nebyl nervózní. Diváci mě hnali dopředu.
Když se oprostíme od výsledků a samotného úspěchu, jak hodnotíte celý turnaj od ubytování až po volné dny?Turnaj byl velmi dobře zorganizovaný. Vyhovovalo nám, že se šampionát konal na Slovensku, protože nás mohli přijet podpořit přátelé, rodina i další fanoušci. Měli jsme pocit, jako bychom hráli doma. Zázemí v Trenčíně i v Bratislavě bylo skvělé. Všechno bylo dobře připravené a celkově se mi turnaj moc líbil. Byl poměrně krátký, takže zápasy šly rychle po sobě, což bylo fyzicky náročné, zejména ke konci.
Oslavili jste s týmem zisk bronzu i v Česku, nebo se všechno odehrálo na Slovensku v místě konání turnaje?Po zápase jsme to oslavili v Trenčíně. Asi bych to takhle nechal a víc to nerozváděl. (usmívá se)
Když dáme stranou šampionát, poprvé v životě jste hrál v zámoří. Jak hodnotíte sezonu a jaké jsou vaše dojmy?Kanadský hokej mi vyhovuje, hraje se na menším kluzišti. Díky tomu je hra rychlejší a tvrdší, což mi sedlo opravdu dobře. Vždycky bylo mým snem hrát v Severní Americe. Z osobního hlediska se mi sezona povedla, ale co se týče týmového úspěchu, jsem zklamaný. Nepovedl se nám závěr sezony.
(Foto: Tri–City Americans)
Za dva měsíce bude draft do NHL, který hostí Buffalo. Připravujete se na něj nějak?Už ho vyhlížím. Za měsíc bych měl odletět na combine testy (pozn. red.: výstupní testy) a absolvovat také pohovory s jednotlivými týmy. Uvidím, co mi řeknou a jak na tom budu. Těším se, jak to celé dopadne.
Kdybychom trochu předbíhali, dostali bychom příběh Vítka Vaněčka. Ten vychytal stříbro na osmnáctkách a následně byl draftovaný. Byla by to hezká tečka za sezonou 2025/2026, že ano?Bylo by to hezké. Sice s Vítkem nemáme nic společného, je to jen shoda jmen, ale dalo by se říct, že bych šel v jeho stopách. Vítek začínal v Brodě a potom se přesunul do Liberce, takže je to docela zajímavé. Má výbornou kariéru a rád bych v jeho stopách pokračoval. Zůstalo by to „v rodině“.
Společně s naším generálním partnerem zveme všechny děti, rodiče i širokou veřejnost v pátek 5. června od 9:00 do 15:00 na Dětský den Blachotrapez! Pro děti budou připravená na Zimním stadionu Kotlina zábavná stanoviště a soutěže. Za splnění úkolů si odnesou ceny a něco dobrého na zub. Chybět nebude ani občerstvení a pohodová atmosféra plná her, sportu a zábavy. Přijďte si užít Dětský den Blachotrapez, těšíme se na vás!
Pondělí 23. února | Bruslaři mají dvě kola před koncem základní části jistotu, že v tabulce skončí nejhůře čtvrtí. To znamená, že postoupí přímo do osmifinále, ve kterém budou mít výhodu domácího prostředí. První zápas se v Kotlině odehraje v úterý 10. března od 18:00 a třetí v sobotu 14. března od 17:00. Případný pátý rozhodující duel by se hrál v Kotlině ve středu 18. března od 18:00.
Čtvrtek 29. ledna | Utkání dorostu v Šumperku, které se mělo odehrát v pátek 30. ledna ve 14:15, je odloženo! Odehraje se v náhradním termínu, o kterém se bude jednat.
Úterý 27. ledna | Utkání 32. kola v Písku, které se mělo původně odehrát 31. ledna, bylo z důvodu marodky Králů odloženo. Kluby se domluvily na náhradním termínu, Bruslaři se s Pískem utkají venku v pondělí 16. února od 18:00.
Sobota 3. ledna | Vydražte si na serveru sportovniaukce.cz dres svého oblíbeného hráče a přispějte na pomoc předčasně narozeným dětem. Charitativní aukce speciálních dresů končí v neděli 11. ledna ve 20:00.
Úterý 18. listopadu | Utkání 15. kola proti Ústí nad Labem, které se mělo původně odehrát 15. listopadu, bylo z důvodu marodky Slovanu odloženo. Kluby se domluvily na náhradním termínu, Bruslaři se s Ústím nad Labem utkají doma v Kotlině ve středu 26. listopadu od 18:00.
