Některým hráčům se to nepovede za celou kariéru, ale on už to dokázal dvakrát! Čtyřiadvacetiletý útočník Richard Cachnín znovu ovládl s jihlavskou Duklou Maxa ligu. „Moc si toho cením, protože titul se nevyhrává snadno. A já už mám v takhle mladém věku dokonce dva. Pokaždé to bylo hrozně těžké, ale nádherné,“ pochvaluje si odchovanec havlíčkobrodské Kotliny. (Foto: Luboš Vácha a hcdukla.cz)
Cembo, s jihlavskou Duklou jste v minulé sezoně vyhráli Maxa ligu. Jak sis veleúspěšné soutěžní období užil? Moc jsem si to užil! Byla to dlouhá a náročná sezona. V základní části jsme skončili šestí a splnili jsme náš cíl, protože jsme chtěli být do šestého místa. V play off jsme přepnuli do toho našeho módu a ukázali jsme svoji sílu. Bylo to nádherné, že jsme dokázali první ligu znovu vyhrát. Zahráli jsme si i baráž o extraligu, která byla hodně náročná.
Je to už tvůj druhý prvoligový titul. Jak moc si toho vážíš? Moc si toho cením, protože titul se nevyhrává snadno. A já už mám v takhle mladém věku dokonce dva. Pokaždé to bylo hrozně těžké, ale nádherné. Máme skvělou partu a užili jsme si to. Za dva prvoligové tituly jsem hrozně moc rád.
V základní části jste skončili na 6. místě a v cestě za vytouženou trofejí jste vyřadili všechny tři první týmy tabulky. Postupně jste zdolali Třebíč, Vsetín a Zlín. Jak moc bylo play off proti takhle silným soupeřům náročné? Play off je každou sezonu hrozně těžké. V prvním kole jsme měli Třebíč. Je to derby a každý zápas byl obrovsky těžký. Oba týmy jsme hrály v azylu, navíc v Moravských Budějovicích je malé hřiště, takže to bylo opravdu náročné. Mrzí mě, že proti nám nehrál David Michálek, se kterým se vždycky hecujeme. Potom jsme narazili na Vsetín, který byl největším favoritem a vyhrál základní část. Hodně nás podržel v bráně Adam Beran a měli jsme i štěstí. Ukázali jsme svoji sílu a nakonec jsme to ukopali. Proti Zlínu jsme cítili, že už je to strašně blízko. Věřili jsme tomu, že to zvládneme, a myslím si, že jsme finále zvládli výborně. Potvrdili jsme to v posledním zápasu série, ve kterém jsme museli otáčet nepříznivý stav.
(Foto: Martin Domanský, hcdukla.cz)
V baráži o Tipsport Extraligu jste si zahráli proti Olomouci. Hned v prvním utkání série jste byli blízko vítězství, když jste prohráli 1:2 až po samostatných nájezdech. Jak moc tě mrzí, že jste proti Hanákům neurvali alespoň jednu výhru? Určitě mě to hodně mrzí už kvůli našim fanouškům. Z Jihlavy jich přijelo opravdu hodně a celou dobu nás podporovali. To bylo skvělé. Po finále jsme měli jen dva dny volna a hned jsme se připravovali na Olomouc. V prvním zápasu jsme měli asi největší šanci, ale Olomouc prostě ukázala svoji kvalitu. Mrzelo nás, že jsme prohráli až po samostatných nájezdech, ale soupeř byl prostě lepší. Zbývající utkání, až na to druhé, byla vyrovnaná. Za celkový výkon, který jsme v baráži předvedli, jsme ale rádi. Myslím si, že se nemáme za co stydět.
Říká se, že mezi první ligou a extraligou je velký skok. Jak se ti proti soupeři z nejvyšší soutěže hrálo? Určitě je to rozdíl. Jak mezi první a druhou ligou, tak i mezi první ligou a extraligou. Ani bych neřekl, že to bylo rychlejší, ale je to o dost silovější. Hráči jsou šikovnější a je to mnohem více o taktice. Celkově to má prostě mnohem větší kvalitu. Při tom prvním zápasu jsem si na to zvykal, ale pak už to bylo v pohodě. Dalo se s nimi hrát.
Láká tě někdy si v extralize zahrát? Zahrát si v extralize mě samozřejmě láká. Už letos jsem tomu byl docela blízko a mohl jsem tam jít na dva zápasy, ale nakonec to bohužel nějak nevyšlo. Budu se snažit dál a doufám, že navážu na své výkony a extraligu si někdy zahraju.
V Jihlavě sis musel pozici lídra tvrdě vydřít. Jak moc tě těší, že ses v posledních dvou sezonách chytl a teď jsi patřil mezi nejvytěžovanější útočníky, což se odráželo i na tvé velmi dobré produktivitě? Hodně mě to těší. Do Jihlavy jsem přišel jako mladý kluk a nemohl jsem čekat, že hned dostanu na ledě takhle velký prostor. Motal jsem se mezi třetí a čtvrtou lajnou. Postupem času jsem si v posledních dvou sezonách vydobyl pozici v prvních dvou útocích, za což jsem moc rád. Pak se dostaneš i na přesilovku a máš mnohem víc času na ledě. S tím pak přichází i ta produktivita. Jsem rád, že jsem se v Jihlavě takhle chytil. Doufám, že mi to vydrží i dál.
Většinu zápasů jsi odehrál v této sezoně jako člen elitního útoku po boku Tomáše Čachotského, který je hrající legendou Dukly. Jak moc velká je to pro tebe zkušenost? Je to pro mě obrovská zkušenost. Čagy hraje první ligu už hrozně dlouho a v posledních dvou sezonách jsem s ním odehrál snad všechny zápasy. Myslím si, že jsme si spolu herně sedli a dobře se vzájemně doplňujeme. Snaží se mi hodně radit, za což jsem rád. To, co dokazuje ve svém věku, je neuvěřitelné. Celému týmu tím moc pomáhá. Ne nadarmo vyhrál ceny pro nejlepšího útočníka a nejlepšího hráče celé soutěže. Moc mě těší, že i my jsme mu mohli pomoct k dalšímu titulu.
Právě při absenci Čagyho jsi nosil na dresu kapitánské céčko, a to i při posledním zápasu série proti Zlínu, po němž jste zvedli nad hlavu pohár. Jak velká je to pro tebe čest? Byla to pro mě obrovská čest a velká motivace v tom, abych nezklamal trenéry a ostatní kluky z týmu. Byla to pro mě i velká zodpovědnost, ale snažil jsem se hrát pořád stejně. Dostat céčko na poslední finálový zápas, když byl Čagy zraněný, bylo neskutečné. Moc jsem si užíval. Nikdy by mě nenapadlo, že dostanu céčko v takhle mladém věku. Navíc v Jihlavě, když jsem rodilý Broďák. (směje se)
Velkou radost z toho musel mít i tvůj táta, který býval skvělým útočníkem a za Duklu také hrál. Jak často spolu řešíte hokej a jezdí se na tvoje zápasy dívat? O hokeji se doma občas pobavíme, třeba o NHL nebo o extralize. Když táta mohl, jezdil se na mě podívat na všechny zápasy. Byl jsem za to rád. Vždycky jsme se o tom pobavili, jak jsme hráli, ale jinak to spolu nějak extra neřešíme. Jen se pobavíme o tom, jaký byl zápas. V play off se na mě jezdila podívat i mamka, což bylo super.
Jsi odchovancem Havlíčkova Brodu. Jak často sleduješ, jak se Bruslařům mezi druholigovou konkurencí vede? Kluky sleduju celou sezonu. Tým se trochu omladil a přišlo tam pár nových hráčů, ale jinak tam znám v podstatě všechny. Když máme volno a Brod hraje doma, tak nechybím na žádném zápasu. Po každém utkání si spolu s kluky píšeme a když se spolu vidíme, tak si o hokeji pokecáme. Když Brod vyhraje, mám z toho vždycky radost. Klukům moc držím palce k tomu, aby konečně dosáhli toho vytouženého postupu.
Kromě uplynulé sezony jsi v Brodě vypomáhal formou střídavých startů. Pokud by se ta možnost z nějakého důvodu v budoucnu ještě naskytla, chtěl bys znovu obléknout havlíčkobrodský dres? Když jsme měli volno, jezdil jsem občas do Brodu vypomáhat, ale letos už to nějak nešlo. Když se v budoucnu třeba ta možnost objeví, určitě nebudu proti. Jsem havlíčkobrodský odchovanec, takže počítám s tím, že v budoucnu si za Brod ještě někdy zahraju. Určitě to pro mě není úplně uzavřené.
(Foto: Luboš Vácha)
Jak trávíš svůj volný čas v létě, když není sezona? Volný čas po sezoně trávím odpočinkově, ale i sportovně. Máme s kluky partu a hodně spolu jezdíme na kole. Často spolu hrajeme nohejbal a tenis, což mě baví. Nemám moc rád, abych ležel doma, takže se snažím odpočívat aktivně.
V červenci čeká naši partu společná dovolená v Řecku. Jak moc se na ni těšíš? Na dovolenou v Řecku se moc těším. Doufám, že zopakujeme to samé, co bylo loni na Kanárech. (směje se) Věřím, že to nějak ve zdraví přežijeme, abychom se zase dobře připravili na novou sezonu. Bude to pecka.
Domácí zápasy jste museli hrát v posledních sezonách kvůli rekonstrukci svého zimního stadionu v azylu. Předpokládám, že na říjnový návrat do nové arény už se moc těšíš, je to tak? Na novou halu už se všichni moc těšíme. Už dva a půl roku nám to doslova roste před očima. Co jsme se dívali, tak to bude fakt nádherné. Lidi z celé Vysočiny už se těší na to, až se tam pojedou podívat, protože ta hala je opravdu krásná. Doufám, že se to už do října stihne. Bude to neskutečné, že si konečně zahrajeme v naší nové hale a nebudeme si muset i po domácích zápasech balit věci. Na to se těšíme asi ze všeho nejvíc.
Havlíčkobrodští dorostenci měli odehrát první dvě utkání čtvrtfinálové série ve čtvrtek a v pátek 13. a 14. března na domácím hřišti. Kvůli technické závadě na Zimním stadionu Kotlina, na jejíž odstranění usilovně pracují Technické služby Havlíčkův Brod a dodavatelské firmy, se ovšem s Pískem utkají v Humpolci. Oba zápasy začínají ve 12:30.
Neděle 3. listopadu | Nová Kotlina: Znamená to pro nás moc, těší Třetinu. Na co si musí hráči zvyknout?, píše se na serveru hokej.cz. Přečtěte si celý článek.
Pátek 25. října | Hřiště jako v NHL. Brodskou Kotlinu pokřtí derby, píše se na serveru sport.cz. Přečtěte si celý článek.
Středa 16. října | Čekání na návrat do naší milované Kotliny se blíží ke konci. A-tým Bruslařů se naposledy představí v azylu, v sobotu 19. října přivítá Opavu od 17:00 ve Světlé nad Sázavou. Přečtěte si více informací.
Pondělí 7. října | Havlíčkobrodský A-tým kvůli zpožděné rekonstrukci ledové plochy v Kotlině odehraje další domácí zápas v azylu. Proti Novému Jičínu se utká v sobotu 12. října od 16:30 v Chotěboři. Přečtěte si více informací.
Sobota 28. září | Vybrali jste podobu nové permanentky. Ale pozor, pořídit si ji můžete už jen do pondělí 30. září. Přečtěte si celý článek.
