„Najednou zhasla světla a hrnou se ke mně spoluhráči,“ líčil Radek Novotný

Od prestižního derby Vysočiny uplynulo již moře času, přesto přinášíme vám, havlíčkobrodským fanouškům a čtenářům našich webových stránek, pokračování rozhovoru s jedním z hrdinů povedeného večera, obráncem juniorky Radkem Novotným. Mladý zadák má za sebou ostrou premiéru jako hrom, když v úvodním soutěžním utkání v dresu A-mužstva skóroval hned při svém prvním střídání a nastartoval domácí Rebely k obratu, který měl nakonec pro havlíčkobrodské barvy šťastný konec. Detailně popsal nejen svůj velký okamžik, ale povyprávěl také o své úloze na hřišti nebo o nečekaných gratulacích.

Kdy a jak ses dozvěděl, že nastoupíš do derby proti Dukle Jihlava?

O tom, že mám nastoupit do derby proti Dukle Jihlava, jsem se dozvěděl na tréninku juniorky. Den před zápasem mi trenéři řekli, že mám jít ve středu ráno na trénink s áčkem a tam se rozhodne, jestli se večer zapojím do utkání.

Jaká byla tvá první reakce, když jsi uslyšel tuto zajímavou novinku?

Pocity byly smíšené. Na jednu stranu jsem byl rád, že jsem dostal šanci, ale na druhou stranu jsem z toho měl docela strach. Je to derby. Jihlava je pokaždé nepříjemný soupeř.

Jak tě jako nováčka v kabině přijali hráči?

Většinu hráčů znám dobře. Pár zápasů, zatím přípravných, jsem s nimi odehrál. V kabině mě před zápasem podporovali, ale nervozita i tak rostla.

Byl jsi před prestižním a ostře sledovaným derby hodně nervózní? Přece jenom se jedná z pohledu fanoušků asi o nejdůležitější zápas…

Atmosféru těchto zápasů znám dobře, hlavně jako divák. Rivalita obou soupeřů je veliká. Nervozita je cítit v hledišti a co teprve na hřišti.

Když už jsme u fanoušků, jaký to je pocit hrát v takové atmosféře a před velkou návštěvou? Musí to být asi obrovský rozdíl, protože na duely juniorky se až tolik příznivců dívat nechodí. Před takovou diváckou kulisou jsi ještě nehrál, nemám pravdu?

Atmosféra je vždy skvělá. Je zde veliký rozdíl mezi návštěvností na duely juniorky. Sem chodí zejména rodinní příslušníci a známí. Pravdou je, že jsem se snažil našlapané tribuny nevnímat a soustředil jsme se jenom na pokyny trenéra a vlastní výkon.

Jaké ti udělili trenéři taktické pokyny?

Hlavním taktickým pokynem bylo, abych neztratil puk v útočném pásmu. a neumožnil tak soupeři rychlý protiútok.

Přejděme k tvému velkému momentu v podobě vstřelené branky, jíž jsi nastartoval havlíčkobrodskou družinu k obratu. Jak bys celou situaci ze svého pohledu popsal?

Na pokyn trenéra jsem naskočil do hry. Dostal jsem přihrávku na modré čáře od Vojty Němce. Snažil jsem se splnit pokyny trenérů a neztratit puk. Vyjel proti mě jihlavský hráč. Toho jsem obstřelil směrem na bránu. Najednou zhasla světla a hrnou se ke mně spoluhráči.

Jak byli trenéři s tvým výkonem spokojeni a naznačili ti, že s tebou počítají i do dalších zápasů?

S mým pobytem na ledě byli trenéři spokojeni a o mém dalším působení v áčku rozhodne zdravotní stav zraněných hráčů.

Jak zareagovalo na tvůj vydařený kousek okolí? Přišla ti nějaká blahopřání?

Byla to velice rychlá akce a málokdo čekal, že při prvních vteřinách dám takhle důležitý gól. Samozřejmě mi všichni blahopřáli a přišla spousta SMS zpráv i od lidí, které ani neznám.

Chtěl bys na závěr něco dodat nebo někomu vzkázat?

Moc bych si přál, aby se v novém roce začalo dařit juniorce.

Díky a ať se ti daří.