„Spokojenost je, ale zároveň je co zlepšovat a pracovat na sobě,“ neusíná na vavřínech gólman Vaněček

Mládežnická zpověď má v současné době zamířeno na naše brankáře. Postupně jsme vyzpovídali z juniorky Matěje Peška a Daniela Dolejše, vytíženého všudybyla, který kromě mateřského staršího dorostu nastupoval také v dresu juniorů a v A-mužstvu druholigového Pelhřimova. Trojici maskovaných mužů dnes uzavřel Vítek Vaněček, patnáctiletá opora mezi tyčemi mladších dorostenců. V rámci příštích mládežnických rozhovorů se zaměříme znovu na útočníky, které vyzpovídáme v další mládežnické triologii.

Jak a kdy ses k hokeji dostal?

Začal jsem chodit už do přípravky, kde jsem byl jako hráč, ale postupem času jsem si chtěl vyzkoušet brankáře, tak jsem poprosil trenéra a už mi chytání zůstalo.

Jak jsi zatím spokojený se svými výkony nejen v probíhající sezoně, ale všeobecně?

Spokojenost je, ale zároveň je co zlepšovat a pracovat na sobě. Mohlo by to být lepší, tak to cítím.

V nabité extraligové konkurenci si počínáte po minulé sezoně, kdy jste obsadili předposlední příčku a udrželi nejvyšší soutěž, hodně povedený soutěžní ročník, když obýváte v desetičlenné skupině Střed velmi hezkou 5. příčku, na níž už s jistotou skončíte. Navíc jste společně s Českými Budějovicemi jediným mužstvem, které si hned dvakrát vyšláplo brněnskou Kometu, současného lídra tabulky. Čím to podle tebe je, že se vám tak daří?

Se začínající dobrou sestavou se dá hrát dobrý hokej a při dobré atmosféře našeho týmu a správného se vyhecování jsme dokázali zdolat i Brno, na což jsme byli moc pyšní.

Na druhou stranu vám během probíhající sezony někteří extraligoví soupeři uštědřili hodně vysoké a nepříjemné porážky, na něž určitě neradi vzpomínáte. Podobné zápasy jsou hodně náročné právě pro brankáře. Co se ti při takové situaci honí hlavou a jakým způsobem se s ní snažíš přímo na ledě vyrovnat? Připravují vás trenéři nějakým způsobem na takto nepříznivý vývoj utkání?

Vysoká prohra je vždy pro brankáře hodně špatná a je těžké se z toho vzpamatovat – mám tím zkažený celý den. Samozřejmě, že se nám trenéři snaží poradit a podpořit nás.

Gólmani čelí na ledě největšímu tlaku, když musí být neustále ve střehu a čelí velké zátěži. Důležitá je proto pro vás asi regenerace. Jak se sám připravuješ přímo na zápas a jak se po něm snažíš odreagovat?

Před zápasem jsem hodně uzavřený sám do sebe a snažím se stoprocentně soustředit jen na hru. Po zápase jsem již v pohodě.

Chytáš za mladší dorost, ale nahlédl jsi už i do starší dorostenecké kategorie. Nějaké větší závěry z toho asi zatím vyvozovat nemůžeme, ale i přesto se nabízí otázka. Poznal jsi hned nějaký rozdíl a pokud ano, v čem?

Rozdíl to je, hra je rychlejší a tvrdší.

Utkvěl ti v paměti nějaký povedený zákrok nebo jiný hokejový moment, na který jsi opravdu pyšný?

Pěkných zákroků je více, ale těžko je popsat. To si člověk musí prožít.

Chtěl by ses hokejem v budoucnu živit, nebo dáváš přednost nehokejové budoucnosti?

Budoucnost je ještě daleko, můj vzor je Marc Andre Fleury a kdyby byly výsledky, tak by mě extraliga lákala. Ale nebudu zatím předbíhat…

Jak vypadá tvůj den, když hrajete zápas?

Můj den probíhá jako každý jiný. Když hrajeme po škole, tak jsem dopoledne ve škole a pak už jen odjezd na hokej, následuje rozcvička, obléknout se do výstroje a jít na to. Když se hraje o víkendu, tak se dobře vyspím, něco lehkého sním a odjíždím na zimní stadion.

Máš kamarády také v jiných hokejových klubech?

Tak s těma klukama, když už se odmala potkáváme, udržujeme kamarádství.

Provozuješ vedle hokeje také další sporty?

Na jiné sporty mi čas nezbývá, ale když skončí sezona, hraju fotbal a florbal.

Derby Vysočiny mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou jsou vždy ostře sledovaná a vyhecovaná. Je to znát i na juniorské úrovni a jak ty osobně tyto duely vnímáš?

Řekl bych, že v juniorech je to to samé. Ale já si myslím, že je to zbytečné a někdy až přehnané. Ale k hokeji to samozřejmě patří.

Díky za rozhovor a ať se ti daří nejen v hokeji.

Ahoj, Víťa

Foto: hcdukla.cz (Zdeněk Drla), hc-kometa.cz (Martin Kocourek)