5. 5. 2022 | Ladislav Vácha

Trenér juniorky Václav Adam: Dobrá parta je základem úspěchu! Pořád je potřeba tvrdě makat

V Havlíčkově Brodě už odtrénoval dlouhých jednadvacet sezon. S mládeží slavil už několik velkých úspěchů a při ročním působení u A-týmu Bruslařům utekl postup mezi prvoligovou konkurenci jen o vlásek. Řeč je o zkušeném trenéru Václavu Adamovi, který v základní části uplynulého soutěžního ročníku skončil s juniorkou na skvělém třetím místě a jeho tým v semifinále play off potrápil velmi silný Přerov, který nakonec soutěž ovládl a jeho spanilou jízdu zastavil až Litvínov v baráži o extraligu. „Předvedli jsme velmi dobrý výkon, ale Přerov těžil z toho, že měl zkušený kádr. Hrálo za něj hned sedm hráčů dorazového ročníku 2002, zatímco my jsme celou sezonu hráli na dva zkušené hráče, jinak jsme měli mladý tým. Myslím si, že nás soupeř nepřebruslil, ale přehrál nás silově,“ ohlédl se za sympatickým vystoupením svého týmu pětačtyřicetiletý kouč. (Foto: Petr Nedvěd, hokejzr.cz)

Vašku, když se podíváme na úvod základní části, asi se vám nepovedl úplně podle vašich představ. Rozhodně se nedá říct, že by to bylo vyloženě špatné, ale nešlo vám to tak, jak jste chtěli...
Dá se říct, že na začátku sezony jsme měli docela široký kádr. Odehráli jsme docela málo přípravných zápasů, takže jsme pořád hledali optimální sestavu. Jihlava nám sem posílala nějaké hráče, ale bohužel musím říct, že to byli kluci, kteří byli na hraně i naší sestavy. Postupně jsme tak dávali přednost našim hráčům a vyplácelo se nám to. Myslím si, že začátek základní části nebyl až tak špatný, protože jsme hned osm zápasů prohráli o jediný gól. Bylo to hlavně tím, že jsme neproměňovali vyložené šance. Soupeře jsme přitom většinou přestříleli. Kluci do sebe ale postupem času dostali systém hry, který jsme po nich chtěli. Pak se to zlomilo a začali jsme dávat víc gólů. Od listopadu a potom hlavně po Vánocích jsme z osmnácti zápasů hned patnáct vyhráli. Tam se to úplně zlomilo. Na začátku sezony jsme se pohybovali až na předposledním místě, ale pak jsme se dostali na druhé místo, které už jsme nepustili. Neřekl bych, že začátek sezony byla úplná herní mizérie. Pořád jsme skládali kádr, postupem času se nám povedlo najít optimální sestavu a pak už si to spolu sedlo.

Dá se tak říct, že hlavní příčinou vašeho zlepšení bylo to, že jste zlepšili koncovku a dokázali jste víc proměňovat šance?
Určitě. Čekali jsme na nějaký zápas, kdy nám to konečně vyjde gólově. V listopadu už to bylo výsledkově v pořádku. Klukům jsme pořád říkali, že to časem přijde. Nakonec to opravdu přišlo. Museli jsme být trpěliví a nedělali jsme nějaké unáhlené závěry. Víc jsme se zaměřili na střelbu a čekali jsme na šance, které už jsme pak začali proměňovat.

Jak už jsi zmínil, začínali jste s docela širokým kádrem. V průběhu sezony už to pak bylo horší, když jste měli širší marodku a někdo se i vyfauloval...
Někteří hráči postupem času odešli, přišla nějaká zranění a nemoci, takže jsme měli k dispozici užší kádr. Ke konci soutěže už jsme hráli zápasy na čtrnáct nebo patnáct lidí, víc nás prostě nebylo. Kluci byli ale dobře trénovaní a dobře připravení. Koukal jsem po skončení sezony na rozhovory s Pártlíkem a Danem Fialou, ve kterých oba kluci zmínili, že jsme měli dobře natrénováno. Proto pro nás nebyl až tak velký problém zápasy ve vyšším tempu vydržet. Také bych chtěl připomenout, že se hrálo ve dvou šestičlenných skupinách a jen tři týmy z každé skupiny měly jistou záchranu. Bylo to tak hrozně těžké po psychické stránce pro hráče i nás, trenéry. Soutěž se zúžila a neskutečně se zkvalitnila. V příští sezoně se dá očekávat, že bude ještě kvalitnější, protože hned šest týmů sestoupilo z extraligy juniorů.


Všichni hráči hráli skvěle týmově, ale určitě musíme vypíchnout výkony Filipa Pártla a Dana Fialy, kteří byli jako nejzkušenější hráči těmi správnými tahouny. V elitním útoku je pak parádně doplnil Jarda Prášek...
Jak zmínili oba kluci v rozhovorech, vždy, když se tady v mládeži povedl nějaký úspěch, fungovala skvěle kabina. V Brodě je to vždy o tom, že se vytvoří dobrá parta a kluci se navzájem podrží. Jsem rád za to, že i jako realizační tým jsme fungovali dobře. Myslím si, že to není žádné klišé, ale je to pokaždé základní kámen úspěchu. Nechci moc vyzdvihovat jednotlivce, vždy hrajeme jako kolektiv. Každý hráč má v týmu určitou úlohu, kterou chceme, aby plnil. Samozřejmě bychom chtěli oběma zmiňovaným klukům poděkovat za jejich přístup a předvedené výkony. S nimi z juniorky odchází přes 110 kanadských bodů. Hráli hodně času v přesilovkách i v oslabeních, takže měli určitě dobrý ice-time. Dlouho jsme hledali, kdo by dobře zapadl ke klukům do útoku. Nakonec se spolu našli s mladým centrem Jardou Práškem, který se mohl vedle těchto zkušených kluků dál hokejově rozvíjet. Musím říct, že tento útok si sedl opravdu dobře.

Jak už jsme zmínili, v některých utkáních jste měli k dispozici méně hráčů, v obraně tak museli zaskakovat i útočníci Matěj Kravec a Dominik Mlejnek. Jak se podle tebe zhostili této těžké úlohy?
Myslím si, že oba kluci to zvládli parádně. Mlejňas hrál na pozici beka dokonce i v play off. I když na postu obránce hráli poprvé, zhostili se toho opravdu neskutečně dobře. Klukům patří velké poděkování za to, že byli ochotní v obraně nastoupit.

V průběhu základní části posílil tým útočník Míra Sedláček, kterému se dařilo skvěle. Za 15 odehraných zápasů nasbíral výborných 13 bodů. Asi budeš souhlasit s tím, že do týmu hodně dobře zapadl...
Míra zapadl jak do týmu, tak i do kabiny výborně. Když to řeknu upřímně, tak Sedlo mě hodně mile překvapil. Nejdříve si na styl naší hry chvíli zvykal, ale postupem času přešel do pozice jednoho z lídrů mužstva. Byl hodně gólový. V play off proti Přerovu skóroval v domácím utkání z našich kluků jako jediný. Doufám, že bude mít chuť v Brodě pokračovat i v příští sezoně.


Když jsme probírali výrazný výsledkový vzestup týmu, vzpomněl jsem si na sezonu 2015/2016 našeho staršího dorostu, který v extralize pod tvým vedením vystřihl neskutečnou šňůru třinácti tříbodových vítězství v řadě a na poslední chvíli proklouzl jako nováček do prestižního play off, což byl v té době obrovský úspěch. Vzpomínáš si na to také?
Určitě si na to vzpomínám. V předcházející sezoně jsme postoupili do extraligy staršího dorostu a hned v té další jsme jako nováček postoupili do play off. Tehdy jsme se také dlouho motali kolem spodních pater tabulky, ale pak jsme vyhráli třináct zápasů v řadě a díky tomu jsme se dostali do play off. V té době to byl pro havlíčkobrodský hokej neskutečný úspěch. V osmifinále play off jsme tehdy narazili na první Třinec, který měl už v té době obrovskou sílu a dokázali jsme ho hodně potrápit. Odehráli jsme s ním tři vyrovnané zápasy. Pamatuju si, že první zápas se tam rozhodoval až v prodloužení a doma jsme prohráli také jen o gól. Řekl bych, že to bylo hodně podobné jako teď s Přerovem. Tehdy tady hrála parta kolem kapitána Davida Michálka a dalších borců.

Když přejdeme k play off, narazili jste v něm na Přerov, který ovládl základní část a byl právem považován za největšího favorita soutěže. Hned v prvním zápasu série jste předvedli sympatický výkon, když jste na ledě soupeře prohráli 2:4, a doma jste potom prohráli těsně 2:3. Jak se ti líbilo vaše vystoupení v semifinále?
Hodně jsme se na play off připravovali, protože jsme věděli, že soupeř má v týmu silné a zkušené kluky. Věděli jsme, jakým stylem Přerov hraje. Dá se říct, že jsme to tam zvládli slušně. Bohužel, v prvním zápase jsme neproměnili několik gólových šancí a dopustili se několika chyb. Dlouho jsme prohrávali o gól a nakonec jsme inkasovali při hře v šesti. Myslím si, že soupeře jsme naší hrou překvapili a potrápili. Druhý zápas jsme bohužel nezvládli po taktické stránce. Ve hře mi chyběla taková ta bojovnost, kterou jsme předváděli v prvním utkání. Doma jsme pak sahali po vítězství. Věřil jsem tomu, že to zvládneme. Předvedli jsme velmi dobrý výkon, ale Přerov těžil z toho, že měl zkušený kádr. Hrálo za něj hned sedm hráčů dorazového ročníku 2002, zatímco my jsme celou sezonu hráli na dva zkušené hráče, jinak jsme měli mladý tým. Myslím si, že nás soupeř nepřebruslil, ale přehrál nás silově. Musím ještě za kluky a realizační tým poděkovat mladým klukům z našeho kotle, kteří nás při domácích zápasech celou sezonu podporovali.

Jak jsi řekl, měli jste k dispozici mladý tým. Dá se tak říct, že pokud by se kádr udržel z velké části pohromadě, mohl by mít do další sezony slušný potenciál?
Uvidíme, jestli tady kluci zůstanou. Myslím si, že po některých hráčích sáhnou extraligové kluby. Bude záležet na hráčích, jak se nakonec v těchto klubech prosadí. Kdyby tady zůstal tento tým, bylo by to super, ale musím říct, že tomu moc nevěřím.


A-mužstvo se sice dostalo do play off, ale v něm se mu proti Táboru moc nedařilo a dorost musel zachraňovat extraligovou příslušnost až v baráži. Juniorka skončila třetí v základní části a díky účasti v semifinále play off tak prožila nejúspěšnější sezonu. Z tohoto pohledu takový úspěch určitě potěší...
Je to jenom o práci. Řekl bych, že kluci pochopili, že bez pořádné letní přípravy a tvrdé práce na trénincích to nejde. Všichni k tomu přistoupili zodpovědně, což je hrozně důležité. Potom může takový úspěch přijít.

Jak se ti spolupracovalo s asistentem Tomášem Hartem a vedoucím Jardou Práškem?
Jak už jsem zmínil, kluci měli dobrou partu v kabině a to platilo i o realizačním týmu. S Tomem a Jardou to byla, stejně jako předchozích sezonách, výborná spolupráce. Chtěl bych zmínit, že součástí našeho realizačního týmu je při domácích zápasech i skvělý lékař Martin Pertl.


Zmínil ses o hráčích, kteří pod tebou hráli. Určitě tě musí hodně těšit, že spousta z nich, ať už jsou to například David Michálek, Honza Milfait a další kluci, se nakonec uchytila v profesionálním hokeji...
Hráčů, kteří pode mnou prošli a hokej hrají na profesionální úrovni, je více. Tito hráči se objevují v NHL, v extralize i v Chance lize. Nechtěl bych všechny tyto hráče jmenovat, abych na někoho nezapomněl, což by mě mrzelo. Určitě kluky sleduji, ať už naživo, nebo v televizi.

Určitě máš ještě v živé paměti svou jedinou sezonu u A-týmu. Měli jsme tehdy skvělou základní část, play off jsme propluli bez jediné porážky a v kvalifikaci o postup do první ligy jsme prohráli jediné utkání, a to na ledě Poruby. Postup nám tehdy velmi nešťastně utekl jen o jediný gól. Jak na to vzpomínáš?
Trénovat áčko pro mě byla určitě velká zkušenost. Jsem rád, že jsem v té sezoně mohl u A-mužstva být. Měli jsme jasný cíl, který jsme bohužel nesplnili. Suverénně jsme ovládli základní část a v play off jsme všechny soupeře, David Servis České Budějovice, Děčín a Moravské Budějovice, porazili 3:0 na zápasy. Dostali jsme se tak do finálové trojky, kde jsme byli my, Poruba a Jablonec nad Nisou. Prohráli jsme jediný zápas s Porubou a i když jsme ji doma porazili 3:2, paradoxně nám to na postup nakonec nestačilo. Hráli jsme před parádní kulisou tří tisíc fanoušků, což byla asi poslední tak velká návštěva v Brodě. Bylo pro mě krásné trénovat v tak výborné atmosféře. Bohužel, je to smutné, že jediný gól nakonec v celé sezoně rozhodl o úspěchu a neúspěchu. Každopádně to pro mě byla skvělá zkušenost.


Tvůj syn Kuba hraje za 5. třídu a zúčastnil se i pražského Winter Cupu, kde naši kluci celý turnaj vyhráli. Co na to říkáš? Určitě jsi na něj jako táta hrdý...
Jo, je to velký úspěch. Myslím si, že z ročníku 2011 se tady sešli dobří kluci. Chtějí trénovat a makají na sobě. Na Kubu jsem se byl na turnaji podívat, kluci makali a hráli neskutečně. To, jak hráli a že se turnaje vůbec zúčastnili, je velká zásluha trenéra Pepy Rauera.

Slyšel jsem, že jsi páťáky také vedl na turnaji v Brně, který vyhráli, a tím jsi trénoval i svého syna Kubu...
Kluci odjeli na dvoudenní turnaj bez trenéra, tak jsem zaskočil. Byla to zase trochu jiná práce než u juniorky, ale myslím si, že jsme já i mužstvo 5. tříd obstáli.

Musíme také zmínit, že práci hokejového trenéra vykonáváš až po svém civilním zaměstnání. Určitě to musí být hodně časově náročné. Tvoje manželka je tak v tomto ohledu určitě hodně tolerantní...
Ano, manželce bych chtěl moc poděkovat, že to toleruje. Má se mnou neskutečnou trpělivost, v Havlíčkově Brodě už jsem odtrénoval 21 sezon. Touto cestou bych jí chtěl poděkovat. Martinko, moc děkuju!

Zvláštní poděkování za celý tým juniorky patří pánům Josefu Šejnostovi, nejlepšímu řidičovi autobusu v ČR, Romanu Fialovi, Tomáši Kukeněmu, Jindřichu Kubátovi a Josefu Novotnému z Pohledi u Světlé nad Sázavou. Moc děkujeme!

Aktuality

Stará garda na ledě Kotliny

V sobotu 23. března se v Kotlině od 17:00 odehraje exhibiční utkání bývalých hráčů a trenérů havlíčkobrodského hokeje. Těšit se můžete na spoustu osobností, které odvedly spoustu skvělé práce pro náš klub. Přijďte se podívat, vstupné je dobrovolné. Zobrazit více informací.

Vstupenky v prodeji

Zvýhodněný online předprodej vstupenek na osmifinále s Opavou, které se v Kotlině odehraje ve čtvrtek 14. března od 18:00, byl právě zahájen.

Napsali o nás

Úterý 27. února | Odchovanci a extraligoví šampioni. Tohle jsou tahouni Havlíčkova Brodu, píše se na serveru hokej.cz. Přečtěte si celý článek.

Napsali o nás

Středa 14. února | Kapitán áčka i juniorky je Kuchta, směje se zadák Brodu. Jak zvládl tým proměnu?, píše se na serveru hokej.cz. Přečtěte si celý článek.

Charitativní aukce

Asociace druholigových klubů ledního hokeje spustila charitativní aukci artefaktů z Utkání Hvězd, které se konalo v Příbrami. Výtěžek z aukce věnuje Asociace do projektu "Nemysli jen na sebe", který spravuje Společnost DUHA, Nadace pro děti postižené mozkovou obrnou Trutnov.

Přeložení zápasu

Bruslaři se v sobotu 2. prosince měli utkat v rámci 20. kola proti Novému Jičínu, zápas byl ale kvůli sněhové kalamitě odložen. Utkání se tak odehraje v náhradním termínu v pátek 2. února od 18:00.

YouTube

Legendy věrné Kotlině

ÚTOČNÍK

Václav
Chytráček

OBRÁNCE

Jan
Suchý

ÚTOČNÍK

Jaroslav
Holík

ÚTOČNÍK

Jiří
Holík

ÚTOČNÍK

Josef
Augusta

OBRÁNCE

Milan
Chalupa

OBRÁNCE

Jaroslav
Benák

OBRÁNCE

Radek
Martínek

ÚTOČNÍK

Josef
Vašíček

OBRÁNCE

Martin
Čech

Generální partneři

Hlavní partneři

Partneři klubu