Jsem moc rád, že si za Brod můžu zahrát, přiznává Tomáš Křehlík. Fanouškům přeje hlavně hodně zdraví!

Do zápasu proti Kopřivnici musel nastoupit s košíkem na helmě, protože obličej mu „zdobilo“ několik stehů. Ani nepříjemné zranění však Tomáše Křehlíka nezastavilo a vysokou výhru 7:3 nad silným soupeřem režíroval dvěma přesnými zásahy. „Musím říct, že sám na sobě cítím, že mi herní praxe v Brodě opravdu prospívá. Jsem určitě jedině rád, že si sem můžu přijet zahrát. Navíc s kluky, se kterými jsem tady zažil nejlepší roky svého života,“ pochvaluje si jednadvacetiletý útočník, který Bruslařům vypomáhá z prvoligové Jihlavy.

Křehlo, s Kopřivnicí jsme doma vyhráli 7:3. Jak zápas hodnotíš?
Samozřejmě jsme rádi, že jsme vyhráli a před vánoční pauzou jsme se dostali na vítěznou vlnu. Ze začátku zápas ale nebyl úplně ideální, nešly nám moc dobře nohy. Pak jsme se do toho dostali. Hráli jsme na tři lajny, takže jsme byli v tempu. Podařilo se nám vstřelit góly a vyhráli jsme.

První třetinu jsme prohráli 1:2. Přišlo mi, že soupeř byl hodně nepříjemný a hrál takový silový hokej...
Je to přesně tak, jak říkáš. Byli siloví a v první třetině bruslili lépe než my. Nevím, jestli to bylo třeba tím, že jsme měli horší rozcvičku a nedokázali jsme se na to tak dobře připravit. Po první třetině jsme si k tomu v kabině něco řekli, že musíme něco změnit a začít bruslit. Naštěstí nám tam pak napadaly góly a myslím si, že už jsme to pak dohráli docela v klidu.

Zlomová byla druhá třetina, ve které jsme vstřelili čtyři góly. Přišlo mi, že jsme se tím docela uklidnili, souhlasíš?
Samozřejmě. To uklidní asi každý tým, když vyhraje třetinu 4:1. Je nabuzený, věří si a hráči si toho dovolí víc s pukem. Naopak soupeř to má těžké, aby se z toho nějak dostal. Naštěstí jsme toho využili a vyhráli jsme.

Dal jsi dva góly. Jak jsi ze svého pohledu viděl obě situace přímo na ledě?
Při prvním gólu se Petržel rychle protáhl podél mantinelu a přihrál mi přímo před bránu. Já už jsem potom jen vystřelil a naštěstí to tam zapadlo. Při druhé situaci mi to dal Důša z druhé strany parádně bekhendem, já jsem jen nastavil hokejku a spadlo to za gólmana.

Nastoupil jsi ve třetím útoku po boku Pártlíka a Petržela. Jak se ti s nimi spolupracovalo?
Řekl bych, že jsme si spolu vyhověli. Ze začátku jsme chtěli každý až moc útočit, ale pak jsme si k tomu něco řekli. Myslím si, že nakonec jsme mohli dát i víc gólů, dostávali jsme se do šancí. Měli jsme tam i nějaké samostatné úniky. Určitě by bylo lepší, kdybychom to dokázali využít. Zápas pak mohl skončit i vyšším gólovým rozdílem a pro fanoušky to mohlo být ještě o něco zajímavější.

Nedá mi to se jen z legrace nezeptat na to, co říkáš na střeleckou produktivity Kuby Petržilky. Měl to tam několikrát dobře nabité na gól, ale nebylo mu asi moc přáno...
Myslím si, že Kuba by potřeboval strčit ruce do záchodu, nebo nevím. (směje se) Tolik šancí, co měl on, jsem neměl snad ani dohromady za pět zápasů. Někdy má člověk prostě takové období, kdy mu to úplně nelepí. Člověk se v tom pak sám utápí, že nedává góly. Myslím si, že on má ale dobrou střelu a má čich na góly, takže to zlomí. Určitě mu to tam časem začne víc padat a bude si víc věřit.

Je na tobě vidět, že jsi dost pomlácený. Od kluků v kabině jsem slyšel, že jsi dostal pukem. Co nám k tomu řekneš?
Chtěl bych poděkovat Davidu Valovi, který mi na ranním tréninku Jihlavy ztečoval puk přímo do obličeje. (směje se) Nebylo to nic příjemného.

Otázka kolem procházejícího Marka Tecla: Křehlo, na zápase se byla podívat tvoje přítelkyně. Myslíš si, že tvoje góly prožívala a dostaneš za ně nějakou odměnu?
K tomu bych se úplně nechtěl vyjadřovat, to by mělo zůstat v soukromí. (směje se)

(Foto: Tomáš Žák, hcorli.cz)

V Dukle asi nedostáváš tolik prostoru, kolik by sis představoval. Určitě je tak pro tebe super, že si můžeš jít zahrát za Brod, kde se dostaneš přeci jen víc do hry, souhlasíš?
Jsem za to samozřejmě rád. Dvě sezony jsem strávil v Třebíči, kde jsme si s lidmi kolem hokeje spolu úplně nesedli. Přišel jsem tam z Karlových Varů, kde jsem byl zvyklý hrát a bodovat, ale neprožil jsem tam dobré období. Ty dva roky mě úplně zabily. Naštěstí jsem pak ale podepsal v Jihlavě. Domluva byla taková, že když nebudu mít tak velké vytížení, půjdu si zahrát do Brodu, kde jsem dlouho hokejově vyrůstal a hraje tady spousta kluků, se kterými jsem tady dříve nastupoval. Musím říct, že sám na sobě cítím, že mi to opravdu prospívá. Herní vytížení je prostě důležité a je jedno, jestli je to v první nebo ve druhé lize. Když sem přijde mladý kluk z první ligy, kde jsou kvalitní tréninky, je to pro něj určitě dobré, když si tady může zahrát. Určitě to člověk nesmí brát tak, že je to druhá liga a nějak to podceňovat.

Vzpomněl jsem si na to, že jsi za nás nastupoval už na začátku sezony, pak ses vrátil do Dukly a hned jsi dal v Chance lize gól Přerovu po hezké teči. To asi mluví za vše...
Určitě. Na začátku sezony jsem byl v Dukle, ale nedostával jsem se tolik do hry. Domluvil jsem se s panem manažerem Kozlíkem, abych mohl jezdit hrát sem. Odehrál jsem tady asi čtyři zápasy a pak jsem se vrátil zpět do Jihlavy. Musím říct, že mi to pomohlo. Cítil jsem se opravdu dobře a víc jsem si věřil. Padl mi tam gól a přidal jsem i nějaké asistence. Postupem času se ale můj čas na ledě zkracoval a zase jsem se z toho dostával. Jsem určitě jedině rád, že si do Brodu můžu přijet zahrát. Navíc s kluky, se kterými jsem tady zažil nejlepší roky svého života.

Tým čeká vánoční večírek. Jak se na něj těšíš a myslíš si, že dostaneš i ty nějaký dárek?
Myslím si, že asi nic nedostanu, ale není to tím, že jsem zlobil. (směje se) Prostě jsem tady předtím nebyl a kluci v kabině si losovali spoluhráče, kterému budou dávat dárek. Určitě tak z toho nejsem nějakej špatnej. Doufám, že si to spolu všichni užijeme. A snad přežijeme. (směje se)

Co bys na závěr popřál fanouškům k Vánocům a do nového roku 2023?
Určitě jim přeju hlavně zdraví. Myslím si, že to je úplně to nejdůležitější, což každý ví. Také jim přeju, ať se jim ve všem daří, přijdou se podívat na zimák a podpoří nás. Před lidmi se hraje vždy lépe než před poloprázdným stadionem, i když chápu, že v dnešní době to není úplně jednoduché. Když budou moct, ať se na nás určitě přijdou podívat!