Za gól jsem rád, ale určitě bych byl radši za výhru, přiznává Filip Dymák. Chce na sobě dál tvrdě pracovat!

Lukáš Endál, Luboš Voříšek nebo Marek Tecl? Kdepak! Prvním havlíčkobrodským střelcem v přípravě se stal Filip Dymák, který skóroval parádní tečí! „Za gól jsem rád. Určitě bych byl radši, kdybychom vyhráli, ale pořád je to jen příprava a já na sobě budu dál tvrdě pracovat, aby to bylo jen a jen lepší.,“ hlásí odhodlaně devatenáctiletý útočník, který ještě v minulé sezoně válel za juniorku.

Dýmo, máme za sebou první přípravný zápas v Táboře, kde jsme prohráli vysoko 1:9. Hodnotit se proto nedá pozitivně, souhlasíš?
Ano, určitě souhlasím. Věděli jsme, že soupeř má velkou kvalitu, kterou v zápase také ukázal, a zápas zaslouženě vyhrál.

Soupeř hrál už své páté přátelské utkání, zatímco pro nás to byla první herní prověrka. Bylo to na ledě hodně znát?
Ano, bylo to určitě znát. Bylo vidět, že soupeř už má nějaké zápasy za sebou a je sehranější. Pro nás to nebylo úplně jednoduché. Proto se do dalšího zápasu musíme poučit z chyb a být lepší.

Byl to tvůj první zápas mezi dospělými. Jak se ti hrálo?
Nehrálo se mi úplně špatně, ale taky vím, že dokážu podat lepší výkon. Vím, že jsem udělal spoustu zbytečných chyb, kterých bych se chtěl do dalších zápasů vyvarovat.

V čem ti přišel dospělý hokej nejvíce jiný oproti tomu juniorskému?
Je to velký rozdíl. Oproti juniorskému hokeji je to úplně jiný styl. Je to silovější a není to tak rozlítané. Hráči jsou už zkušenější a vědí, kde se pohybovat, takže je potřeba všude na všechno rychleji reagovat.

Vzrůstem patříš mezi menší hráče. Předpokládáš, že to pro tebe bude na začátku proti zkušenějším a urostlejším protihráčům složitější?
Ze začátku to pro mě možná bude složitější, ale budu muset tomu přizpůsobit svou hru a popasovat se s tím, jak to je.

Ve 47. minutě jsi právě ty vstřelil náš jediný gól v utkání. Jak bys celou situaci ze svého pohledu popsal?
Z mého pohledu to bylo dobré střídání. S Holenďákem a Křehlou jsme je zavřeli u nich v pásmu a vytvořili jsme si spoustu šancí. Já jsem za to střídání měl asi tři šance, kdy jsem mohl skórovat, a napotřetí to tam spadlo, když jsem si s Holenďákem vyměnil puk v rohu, Holenďák vystřelil a já tečoval jeho střelu. Jsem moc rád, že to tam spadlo!

Trefil ses hned při premiérovém startu mezi muži. Myslíš si, že by to mohla pro tebe být do dalších zápasů určitá psychická vzpruha?
Za gól jsem rád. Určitě bych byl radši, kdybychom vyhráli, ale pořád je to jen příprava a já na sobě budu dál tvrdě pracovat, aby to bylo jen a jen lepší.

U týmového pokladníka to budeš mít asi drahé, viď?
Úplně jsme se o tom ještě nebavili, ale Kuchťák mi říkal, že to bude drahý. Prý 25 tisíc do kasičky! To si ale dělal jen srandu, takže nevím, nechám se překvapit. Třeba tomu uniknu. (směje se)

Začal jsi ve čtvrtém útoku po boku Tomáše Křehlíka a Vojty Holendy. Jak se ti s nimi spolupracovalo?
S Křehlou a Holenďákem se mi spolupracovalo dobře, jsou to skvělí hráči. Před zápasem mi dali pár rad, ať to hraju v klidu, takže mi v tomhle ohledu moc pomohli.

Hraješ v týmu po boku zkušených hráčů jako jsou Honza Novák, Lukáš Endál nebo Luboš Voříšek. Vnímáš to tak, že ti toho můžou hodně předat?
Jo, určitě! Snažím se na ně koukat a vzít si toho od nich co nejvíce. Jsou to opravdu skvělí hráči, kteří mají spoustu zkušeností.

Svaz nakonec nepovolil v Lize juniorů start hráčům ročníku 2003. Mrzí tě hodně, že nebudeš moct pomoci svým kamarádům z juniorky?
Samozřejmě mě to trochu mrzí, protože se spoustou kluků jsem hrál hodně dlouho. Byli jsme fakt skvělá parta a v posledním zápase za mládež to na mě dolehlo. Byly to skvělý roky a nikdy na to nezapomenu! Ale teď je mým hlavním cílem si vybojovat stabilní místo v A-týmu, proto budu dál tvrdě pracovat.

Mezi dospělými tě čeká první sezona. Je tvým hlavním cílem co nejvíc hrát?
Ano, určitě je mým hlavním cílem hrát co nejvíce, abych získal s dospělým hokejem co nejvíce zkušeností.