Jaroslav Koma převzal diplom za hvězdu měsíce září

Nejlepším hráčem z řad Rebelů za měsíc září jste zvolili Jaroslava Komu, šestadvacetiletého obránce, jenž přišel v létě do Kotliny z Komety Brno a je v současné době nejproduktivnějším brodským zadákem. Po skončení sobotního duelu proti Hradci Králové obdržel diplom, který mu na základě svých čtenářů předala naše redakce.

Je krátce po půl osmé večerní, když vcházíme do prostoru kabin havlíčkobrodských Rebelů. Máme zde schůzku se vzácným hostem, jenž má z našich rukou převzít diplom za hvězdu měsíce září, jíž ho zvolili naši čtenáři a havlíčkobrodští fanoušci. Po chvilce čekání za námi přichází Jaroslav Koma, který si ještě při cestě reprezentativně usazuje na hlavu kšiltovku v klubových barvách. Sympatický a usměvavý chlapík od nás po přátelském pozdravu přebírá ocenění, po čemž ochotně pózuje před fotoaparátem našeho redaktora Luboše Váchy. Pochopitelně využíváme situace a pokládáme šťastnému vítězi několik krátkých otázek. Zkušený zadák se po nich rozpovídá a při jedné odpovědi dokonce registrujeme náznak „Jágrovského tykání“, jímž je slavný český hokejista při komunikaci se zástupci médií proslulý. Z jeho slov se dá vyčíst spokojenost a velká vděčnost hlasujícím.

Co říkáte na to, že jste jednou z letních posil, a už vlastně po měsíci dostáváte první ocenění?
Je to pěkný pocit, ale určitě to není jenom moje zásluha. Je to zásluha celého týmu, protože na led chodíme všichni. To znamená ve dvaceti lidech, kteří jdou do zápasu. Určitě to, že jsem vyhrál, a že jsem se líbil lidem, je o tom, že jsem tam asi z jejich i mého pohledu, nevím, jak to vidí trenéři, dal ze sebe všechno a otočilo se to v to, že jsem vyhrál. Jsem za to rád, ale jak říkám: dostal jsem to já, ale je to zásluha celého mužstva.

Na ledě jste hodně vidět, hrajete hodně dopředu. Snažíte se tak hrát odjakživa, nebo vás trenéři nabádají, abyste se tlačil více do koncovky?
(zamyslí se) Teď po první čtvrtině (sezony – pozn. red) mi bylo řečeno, že mám více bránit, protože jsme dostávali hodně gólů. Je to znát i na tom skóre, což nás mrzí. Když prohraješ, tak prohraješ zápas. Když ho vyhraješ, tak jsou samozřejmě všichni spokojení. První dvě kola jsme hráli výborně, pak nám to nějak začalo s tím Mostem, Olomouc doma… Body, které jsme prostě měli mít. Nějak to zkrátka nevyšlo a nás to mrzí. Co se týče otázky, jestli hraju rád dopředu. Hrozně rád bruslím a nevadí mi dostávat se z druhého sledu do šancí, dobrusluji to, ale že bych se tam nějak vyloženě tlačil… Možná si scházím trochu níž na kruhy, než ostatní kluci. Ale jak říkám, musím teď po první čtvrtině hrát hlavně dozadu. Vysloveně tak teď čekám na přesilovky a z toho se snažím útočit, což se dneska (v sobotu – pozn. red.) povedlo. Já jsem si myslel, že to Honza Semorád tečoval, ale on říkal, že se toho nedotkl, že to šlo od hokejky hradeckého hráče. Jestli to je v zápise opravené, nevím. Já jsem gratuloval Sémovi ke gólu a on mi říká: „Ses zbláznil, vždyť jsi ho dal ty.“ Pocity jsou fajn, akorát chybí jediná věc, a to lepší umístění. To je jediné, co nám schází.

Chtěl byste na závěr něco vzkázat čtenářům, kteří vás zvolili?

Už teď můžete pomalu přemýšlet o tom, komu dáte svůj hlas příště. Hlasování o hvězdě měsíce října bude brzy spuštěno. A je pravděpodobné, že v něm budete moci hlasovat prostřednictvím lepšího způsobu...