Čtyři nuly? Kluci mi hodně pomáhali, chválí spoluhráče Matěj Rachůnek

HAVLÍČKŮV BROD – Starší dorostenci zachránili extraligovou příslušnost i na příští sezonu, v níž tým bude nastupovat i s hráči ročníku narození 2000 jako juniorka. Tým z Vysočiny během sezóny protočil kvarteto gólmanů a nejvíce času dostal nováček mezi třemi tyčemi Matěj Rachůnek (na snímku). Mladý brankář chytal první rok v kategorii staršího dorostu, kde si nevedl vůbec špatně. Maskovaný muž Bruslařů si připsal čtyři čistá konta a také si nemohl vynachválit zimní stadion v Kotlině. „Zázemí se mi líbí, je tady takový útulný zimáček,“ říká s úsměvem pracovitý brankář. Mimo svých úspěchů se Rachůnek rozpovídal o tom, jak přišel do Havlíčkova Brodu a jak se mu spolupracovalo s kolegy v brankovišti.

Matěji, jak ses dostal do týmů Bruslařů?
Byl jsem tady na měsíční zkoušku, během které jsem chytal 2 zápasy. Oba dva se mi celkem povedly, a tak se trenéři rozhodli, že si mě tady nechají.

Společně s tebou přišli do Kotliny Jiří Hromádka, Martin Nedvěd, Pavel Vaňous a Štěpán Dudycha. Usnadnilo ti to adaptaci do týmu?
Určitě ano. Se Štěpánem jsem během přípravy bydlel, takže bylo dobré, že jsme spolu mohli jezdit na zimák nebo prozkoumat město.

Obránce Štěpán Dudycha (na snímku) byl pravou rukou Matěje Rachůnka.

Párkrát jsem byl na vašem tréninku a také na slavnostním konci sezóny. Vytvořili jste dobrou partu. Kdo byl v kabině největší bavič?
Přímo jako baviče bych neoznačil asi nikoho. Sranda v kabině určitě byla, ale nedokážu říct, kdo by ostatní bavil nejvíc.

Letošní sezónu si strávil na Vysočině. Jak bys ji zhodnotil?
Sezónu hodnotím určitě kladně. Hlavním cílem bylo zachránit extraligu, což se nám povedlo. To, že jsme nehráli na úplném dně tabulky, byl takový bonus.

Před příchodem do Brodu jsi působil v mladším dorostu Přerova. Jaké jsou rozdíly ve vybavení, trénincích nebo zázemí?
V trénincích moc rozdílů není, pořád se hraje na ledě, ale dost tady využíváme tělocvičnu, do té jsme v Přerově nechodili. Zázemí se mi líbí, je tady takový útulný zimáček. Bonus je právě ta tělocvična, která může být dost užitečná.

Zimní stadion v Kotlině je vybaven několika tréninkovými pomůckami. Pomohlo ti tohle ve výkonnostním růstu?
Určitě ano. Například se během sezóny pořídila tzv. trojnožka. Tu jsme využívali jak při našich normálních trénincích, tak i na těch brankářských s Čendou Novákem. Simuluje stínícího hráče a vy si přes ni musíte hledat kotouč.

V brance ses střídal s Dominikem Arbelovským a Martinem Nedvědem. Jak se ti s kluky spolupracovalo?
Myslím, že jsme si sedli. Hlavně s Martinem Nedvědem, s tím se tady bavím nejvíc. Už od prvního tréninku v přípravě, to bylo ještě v tělocvičně, jsme byli spolu ve dvojici a postupně jsme se začali hodně poznávat. Ať zrovna chytal kdokoliv, vždycky jsme se podporovali.

Dominik Arbelovský (na snímku) společně s Martinem Nedvědem doplnili brankářský trojlístek.

Z trojice gólmanů jsi dostal největší prostor ty. Byl jsi s časem mezi třemi tyčemi spokojený?
Samozřejmě. Na to, že jsem byl prvoročák ve starším dorostu, jsem dostal prostoru hodně. Bohužel mi ne všechny zápasy úplně vyšly, ale vždy, když jsem šel do branky, snažil jsem se tam nechat všechno.

Patří ti jeden vavřín a to ten, že jsi vychytal čtyři čistá konta. Ze zmíněné čtveřice si vážíš nejvíc jakého? Přeci jen každé bylo proti jinému soupeři.
Nejvíc si vážím hned prvního, protože to odstartovalo řetězovou reakci a byly vlastně tři v řadě. Bylo to i díky klukům, kteří mi v každém zápase pomohli, abych ten gól nedostal. A hlavně díky Čendovi Novákovi, který nás brankáře celou sezónu trénoval.

Pro příští sezónu se mění herní koncept mládežnických soutěží a v Brodě bude po dlouhé době extraliga juniorů. Je tohle motivace, aby sis ji zachytal?
Motivace to určitě je. Chtěl bych mít co nejvíc času na ledě, vyhrát co nejvíc zápasů a zezadu dodávat klukům jistotu. Vždycky si říkám, že když nedostanu gól, nemůžeme prohrát.