• • HC Děčín
  • HC Draci Bílina
  • HC Rodos Dvůr Králové
  • HC Trutnov
  • HC Vlci Jablonec nad Nisou
  • MOSTEČTÍ LVI
  • BK Nová Paka
  • HC Wikov Hronov
• • BK Havlíčkův Brod
  • HC Řisuty
  • HC Kobra Praha
  • HC Příbram
  • HC Tábor
  • IHC Králové Písek
  • SHC Klatovy
  • HC Stadion Cheb
• • HC Bobři Valašské Meziříčí
  • HC ISMM Kopřivnice
  • HC Nový Jičín
  • HC Slezan Opava
  • HHK Velké Meziříčí
  • Aqotec Orli Znojmo
  • SHK Hodonín
  • SKLH Žďár nad Sázavou

Během přípravy ses připojil k týmu Bruslařů. Jak tvůj příchod vznikl?
Věděl jsem, že na Slavii nepůjde skloubit tréninky se studiem čtvrtého ročníku gymnázia, protože tréninky jsou na Slavii dopoledne. I kvůli tomu jsem to řešil už asi měsíc dopředu a zkoušel jsem, jak by šel hokej se školou nejlépe skloubit. Tady mi ve škole vyšli vstříc, takže jsem přestoupil na místní gymnázium a měl bych tu odehrát celou sezonu.

Co všechno kromě školy ještě sehrálo roli při tvém rozhodování o příchodu do Havlíčkova Brodu?
Měl jsem samozřejmě možnosti v Praze i mimo Prahu, ale jelikož jsem tady hrál minulý rok, panuje tu parádní atmosféra, postupové ambice trvají i nadále, tak to z mé strany nebylo těžké rozhodování. Chtěl jsem zkrátka sem.

Na jaký moment z tvého loňského, krátkého působení v Kotlině nejraději vzpomínáš?
Nejraději vzpomínám nejspíš na můj rozhodující gól v derby proti Žďáru. Ale nejlepší byl asi poslední zápas play off, což mě zároveň i mrzelo, že jsem pak nemohl hrát kvalifikaci.

Vojtěch Šmíd loni pomohl Bruslařům v deseti zápasech jedním gólem a jednou asistencí

Kvalifikaci jsi hrát nemohl, na její poslední zápas ses ale přijel alespoň podívat. Je to důkaz, že sis s kluky v kabině sedl?
Je pravda, že jsem to tady s kabinou prožíval. Kluci jsou výborná parta. Pro mě nebylo těžké rozhodnutí sem přijet a podívat se na poslední zápas, když šlo vlastně o všechno. Škoda, že to kluci nedotáhli do vítězného konce.

Kostra týmu zůstala od loňska téměř stejná, ale změnilo se trenérské duo. Jak tuto změnu vnímáš?
Minulou trenérskou dvojici mám zaškatulkovanou jako fajn kvalitní trenéry, ale samozřejmě i tenhle trenérský tým má v něčem lepší kvality. Já osobně se s panem Čelanským znám, trénoval mě na Slavii, když jsem byl v osmé třídě. Dokonce si mě pamatuje. Takže z tohoto úhlu pohledu jsem měl výhodu, že mě zná. Že tak trošku věděl, do čeho jde, i když to byla osmá třída.

Obránce má letos na starosti Miroslav Duben, jenž má za sebou řadu úspěchu. Vyhrál extraligový titul, nakoukl i do reprezentace. Jak se těšíš na tuhle spolupráci?
Těším se na 100 %, že s ním budu spolupracovat jak na suchu, tak i na ledě. Budu se snažit předvádět jen ty nejlepší výkony, abych byl tomuhle týmu co nejplatnější.

Jaký jsi podle sebe bek? Jsi spíše ofenzivně nebo defenzivně laděný?
Rád hraji do útoku. Ale pokud mám v obraně někoho, kdo také rád útočí, tak zkrátka není jiná možnost, než být trošku ustoupený dozadu a pomoct mu, pokud by například propadl na útočné modré. Ale určitě rád podporuji útok a snažím se být co nejvíce ve hře.

Na čem bys chtěl tuhle sezonu nejvíce zapracovat?
Pořád je mi 19 let, takže můžu říct, že bych chtěl zapracovat na všem. Ale jak už jsem říkal, doufám, že budu předvádět takové výkony, aby mě trenéři stavěli co nejvíce. Když budu co nejvíce na ledě a budu tvrdě trénovat, tak si myslím, že to přijde, že se budu posouvat dál.

Kdybych o tobě nic nevěděl, neřekl bych, že je ti teprve 19 let. Jaká sezona ti v tomhle směru nejvíce pomohla?
Určitě ta minulá. Začal jsem s juniorkou na Slavii, potom si mě na Slavii vytáhli do áčka. Pak jsem šel pomoct Havlíčkovu Brodu, to mi dalo hodně. Hrál jsem hodně zápasů. Závěrečná část sezony pro mě byla hodně těžká, protože jsem hrál sedm zápasů ve dvou týdnech. Přejížděl jsem z juniorky do Brodu a z Brodu do juniorky, kdy se v juniorce i v Brodě hrálo play off. Z tohoto úhlu pohledu mě to určitě posunulo.

Vojtěch Šmíd v juniorské extralize nastupoval i proti Vojtěchu Veverkovi
(Foto: Juniorský hokej)

Jednu sezonu jsi předtím strávil v Americe. Jaká to byla pro tebe zkušenost?
V Americe jsem hrál jednu z juniorských soutěží. Nerad bych srovnával systém v Americe s českým systémem, protože to je nesrovnatelná záležitost. Amerika je několikanásobně větší než Česko, mají tam jinou kulturu a jinak to prožívají. Byl to rok, kdy jsem se hokejově ze všech předchozích sezon posunul nejvíce.

Jak jsi to měl za mořem se školou?
Přerušil jsem studium na gymnáziu. Poté jsem se pokusil udělat srovnávací zkoušky z dvanácti předmětů, ale po domluvě s učiteli jsem minulý rok díky tomu opakoval třetí ročník. Teď nastoupím do čtvrtého ročníku tady na Gymnáziu Havlíčkův Brod.

Byl jsi hned v pondělí 3. září ve škole?
Byl jsem tam už předtím v pátek, abychom se domluvili na podrobnostech. V pondělí jsem se byl rozloučit s ředitelem ve škole v Praze, takže poprvé jsem tady na gymnáziu nastoupil v úterý.

Takže jsi s ostatními spolužáky ve třídě? Nemáš individuální plán?
Myslím, že gymnázium individuální plán ani nepovoluje. A vzhledem k tomu, že Brod má tréninky odpoledne, to není žádný problém.

Čeká tě maturita. To budeš mít asi perný program…
Určitě. Ale nic, co by mělo přinést ovoce, není lehké. Já budu muset makat jak ve škole, tak i na hokeji.

Přemýšlel jsi, co dál? Budeš studovat vysokou školu?
Na vysokou školu se určitě nějakým způsobem chystám. Přeci jenom jsem na gymnáziu, což je všeobecné vzdělání. Nebudu mít vystudováno něco konkrétního. Bude to asi i otázka, jak to bude příští rok s hokejem. Pokud to půjde skloubit, tak to skloubím. Nebo budu například rok bez školy a uvidí se další rok. Ale důležité je dokončit a dodělat maturitu.