Konkurence nás jen posouvá, ví Vácha. Afghánec je kvůli taťkovi

Každou sezonou výkonnostně roste. Hodně mu k tomu pomáhají i cenné zkušenosti, které nasbíral v krajské lize mužů jako hráč nedaleké Světlé nad Sázavou. Odměnou mu byla v přípravě i premiéra za A-mužstvo Bruslařů, kterou si odbyl v Táboře. O kvalitách talentovaného Štěpána Váchy se naposledy přesvědčili střelci juniorky Techniky Brno, které vynuloval při přátelském utkání ve Svitavech. „Bylo to určitě super, že jsme si mohli zahrát zápas po takhle dlouhé době, i když to bylo v omezených podmínkách. A to vítězství bylo důkazem toho, že máme silný tým, který dokáže vyhrávat. Snad někdo brzy dostane rozum a vrátí se vše do normálu,“ okomentoval situaci ohledně koronaviru osmnáctiletý gólman. (Foto: Markéta Křížová)

Váchyč, ve Svitavech jste si po dlouhé době zahráli zápas, když jste v přátelském utkání porazili Techniku Brno 4:1. Jaké to bylo si znovu zachytat?
Bylo to určitě super, že jsme si mohli zahrát zápas po takhle dlouhé době, i když to bylo v omezených podmínkách. A to vítězství bylo důkazem toho, že máme silný tým, který dokáže vyhrávat. Sice jsme na ledě dlouho nebyli, ale příprava na zápas byla kvalitní. Mně se chytalo moc dobře!

V první třetině jste se pomaleji rozjížděli a soupeř byl hodně nebezpečný, souhlasíš?
Souhlasím. Soupeř na nás hodně vlétnul a ze začátku měl velký tlak, ale naštěstí jsme to ustáli. Chtěl bych kluky před sebou pochválit za to, že mi hodně pomohli a makali naplno. Za to jim chci poděkovat.

Hrací plocha měla modrý podklad, takže led vypadal jako modrý. Vnímá tohle nějak gólman kvůli viditelnosti puku, nebo to nemá žádný vliv?
Ze začátku mě to překvapilo, ale podle mě to žádný vliv nemělo. Já se vždycky soustředím na puk, takže ten podklad jsem skoro nevnímal.

Brankář juniorky Štěpán Vácha při přátelském utkání ve Svitavech
Místo tebe šel v půlce zápasu do brány Kuky. Sice dostal gól, ale podle mě na střelu neměl nárok. Navíc předvedl několik těžkých a dobrých zákroků. Jak se ti líbil jeho výkon?
Střídání v půlce je vždycky těžké. Tím víc, když si na kotouč ani pořádně nesáhnete a hned dostanete gól, který jsem teda já osobně neviděl. Kukyho chci moc pochválit za jeho výkon, ve druhé půlce utkání nás podržel.

Do Svitav jsme jeli mikrobusem. To byl docela nevšední zážitek…
To byl velmi zajímavý a nevšední zážitek. (směje se) Naštěstí to nebylo moc daleko, takže se to dalo vydržet. (směje se)

Kvůli koronavirové pauze se nedalo skoro vůbec trénovat. Jak moc je to pro brankáře složité a jak ses snažil alespoň částečně udržet v tempu?
To je pravda. Taková pauza je na nic, ale co se dá dělat. Snad někdo brzy dostane rozum a vrátí se vše do normálu. Já jsem se snažil udržet se v kondici cvičením doma a nějakými brankářskými cvičeními, ale naštěstí jsme měli i on-line tréninky, takže aspoň něco.

Gólman Vácha při přípravném zápasu proti Litomyšli
Jako trenéři gólmanů vás vedou Radovan Biegl a Tomáš Kulich. Jak se ti s nimi spolupracuje?
S našimi trenéry se mi trénuje úplně skvěle! Rozumíme si jak hokejově, tak i lidsky. S panem Bieglem řešíme lapačku, protože to ještě není ono, ale moc mi pomáhá se zlepšovat a za to mu moc děkuju.

V přípravě sis odbyl i premiéru za áčko a zrovna na ledě Tábora, kde jsi působil před příchodem do Brodu. Soupeř tě ale v bráně „přivítal“ dvěma rychlými góly, přičemž jsi neměl šanci zasáhnout. Jak moc těžké je pro gólmana po tak nepříjemném startu se dostat do tempa?
Na Tábor vzpomínám s úsměvem. Právě ten zápas pro mě byl docela speciální, vrátil jsem se zpátky „domů“. Méďa chytal první půlku výborně. Když jsem střídal, tak to bylo docela těžké, protože jsem hned inkasoval, ale myslím si, že pak jsem se do zápasu dostal a kluky jsem podržel. Sice jsme prohráli, ale byla to skvělá zkušenost. Zvlášť na zimáku, na kterém jsem vyrůstal. Za tuto příležitost jsem vděčný.

Vypomohl jsi v krajské soutěži nedaleké Světlé nad Sázavou, kam jsi jezdil chytat už v minulé sezoně. Jak moc velká je to pro tebe zkušenost?
Světlá mi umožnila chytat už v minulé sezoně, když jsem se vrátil po operaci. Tehdy jsem chytal za juniorku Sklářů. V této sezoně se střídáme v áčku a je to taky velmi zajímavá zkušenost. Věřím, že mi to pomůže v dalším růstu.

V přípravě si odbyl debut za A-tým na ledě Tábora
(Foto: Tomáš Danko, hctabor.com)
S juniorkou jste se po dvou těsných porážkách od Kralup rozjeli a vyhráli jste čtyřikrát za sebou. Určitě je velká škoda, že vás v tak skvělé formě zastavila nucená přestávka…
To je veliká škoda, protože jsme měli hodně dobře našlápnuto. Tým má velkou sílu, takže mě tato nucená pauza velmi mrzí.

V juniorce je mezi tyčemi velká konkurence. Tvůj kolega Hynek Petržílka v rozhovoru říkal, že je za ni rád, že jste dobří kamarádi a pomáhá vám to k lepším výkonům. Jak to vnímáš ty?
To máš pravdu. Myslím si, že je to dobře. Nutí nás to na sobě pracovat a být lepší a lepší. Myslím si, že to pomáhá celému týmu, když ví, že se na nás může spolehnout. Hynkova slova můžu jen potvrdit, vycházíme spolu opravdu dobře a snažíme si pomáhat.

V kabině sis u některých spoluhráčů vysloužil vtipnou přezdívku „Afghánec“. Jak to vůbec vzniklo?
No to je taková úsměvná přezdívka. (směje se) Jinak mi říkají normálně Váchyč, ale „Afghánec“ vznikl kvůli tomu, že taťka je voják a byl na misi právě v Afghánistánu. Tak jsme si začali dělat srandu, že jsem si tam našel angažmá. Takže takhle to vzniklo. (směje se)

Vácha jezdí vypomáhat nedaleké Světlé nad Sázavou v krajské lize
(Foto: hcsvetlans.cz)
Jaké jsou tvoje cíle do budoucna? Chtěl by ses jednou usadit v brankovišti áčka?
Áčko je určitě můj cíl. Chtěl bych v něm odchytat alespoň jednu sezonu, abych získal zkušenosti v chlapském hokeji. Potom bych chtěl někdy určitě zkusit zahraniční angažmá.