Mistr extraligy? Moc hezky se to poslouchá, září Matěj Kozlík. Na co bude vzpomínat?

Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, říká se. Třinečtí junioři k tomu neměli daleko, ale nakonec se jim podařilo přebrodit rozbouřené peřeje, čímž si došli pro titul. Oceláři prohrávali ve finálové sérii DHL extraligy juniorů s Kometou Brno 0:2 na zápasy. Nakonec dokázali Slezané celou sérii zvrátit a pověsili si na krk zlaté medaile. Lví podíl na zisku mistrovského titulu měl i havlíčkobrodský odchovanec Matěj Kozlík. (Foto k rozhovoru: Markéta Křížová, hc-kometa.cz)

V sezoně 2022/23 skončil se svými spoluhráči těsně pod vrcholem, když nestačili v juniorském finále na Spartu Praha. V aktuálně dokončeném ročníku se karta obrátila, ale zlatá cesta pro Matěje Kozlíka a spol. nebyla vůbec jednoduchá. Třinečtí junioři museli v semifinále i ve finále otáčet nepříznivý vývoj sérií na svoji stranu. Lví podíl na tom měl Kozlík, který se rozloučil s mládežnickým hokejem nejen zlatou medailí, ale i parádním průměrem více než jednoho bodu na zápas v celém ročníku. Mladý forvard se v rozhovoru rozpovídal o vztahu s trenérem Vencem i o tom, jakou mentalitu najdeme v třinecké organizaci.

Matěji, jsi mistr a vicemistr DHL extraligy juniorů. Jaké to jsou pocity?

Pocit je to velice dobrý a moc hezky se to poslouchá. Na druhou stranu to nic neznamená, i když jsme splnili cíle, které jsme si dali v posledních dvou sezonách. Teď to musí jít postupně dál, třeba vyhrát extraligu v chlapech, to by bylo ještě o něco krásnější. Cením si úspěchů, kterých jsme se Třincem dosáhli.

Před rokem jsme dělali rozhovor a ty ses netajil ambicemi vyhrát juniorský titul. Podařilo se. Je možné dosáhnout toho samého s A-týmem, který v posledních letech dominuje?

Pamatuji si to dobře, když jsme dělali rozhovor. Říkal jsem, že by bylo hezké ukončit juniorskou kariéru titulem, což se povedlo. Jsem za to moc vděčný a rád, že se nám to povedlo. Myslím si, že jsme celou sezonu šlapali a šli jsme si za tím. Potvrdili jsme to. Áčko je pět, šest let na výsluní a letos to dokázalo znovu, když získalo další titul. Je skvělé, že to dokázalo zvrátit na svoji stranu, protože co předvedlo proti Spartě, to bylo něco neskutečného... Za stavu 0:3 na zápasy vědí, že se nic neděje a že poslední krok je nejtěžší. Dokázali to otočit, což se nikomu předtím nepovedlo. Třinci jsem věřil. Byl jediný, komu jsem věřil, že to otočí. A stalo se! Věřil jsem, že i letos to pro ně bude mistrovská sezona.

Částečně naváži na tvoje slova. V semifinále a ve finále jste prohrávali 0:2 na zápasy. Nakonec jste obě série dokázali otočit. Kde se braly síly na to, abyste série dokázali zvrátit?

V semifinále s Karlovými Vary jsme to neměli vůbec jednoduché. Jeli jsme do Varů za stavu 0:2 na zápasy, když jim zbýval poslední krok. Na druhou stranu, nejeli jsme tam nějak svázaní a jeli jsme si to tam užít. Mohl to být poslední zápas sezony, ale v hlavách jsme věděli, že jsme schopní to otočit i za pomoci individualit. To se všechno povedlo. Všechno jsme tomu podřídili, abychom to zvládli a dostali sérii do pátého zápasu. Moc si toho ceníme, že jsme to doma potom uhráli.

Na druhou stranu byl stejný scénář ve finále s Kometou, kdy jsme prohrávali 0:2 na zápasy. Úvodní utkání se nám vůbec nepovedla, byli jsme asi psychicky unavení po semifinálové sérii, po které se šlo hned na finále. Všichni jsme si k tomu sedli, něco si řekli a vyjasnili jsme si to v šatně. Potom jsme jeli na Kometu to zahrát, abychom se vrátili domů za stavu 2:2. Věřili jsme tomu, že jsme schopní to otočit.

Poslední finálová utkání jste otáčeli ve třetích třetinách. Kdo nabudil tým, aby se podařily takové obraty, které pomohly k zisku titulu?

Věděli jsme, že jsme schopní dát gól, tím se dostaneme soupeři na dostřel a dokážeme to otočit. Máme na to dvacet minut i hráče, kteří to zvládnou. Na druhou stranu to nebylo nic jednoduchého, ale pokaždé jsme se dokázali semknout a hrabat jeden za druhého. Naše ega jsme nechali v šatně a všichni dělali maximum pro to, aby se to otočilo. Povedlo se to, jsme za to moc rádi.

Matěj Kozlík dal najevo své emoce v brněnském pekle

Všechny zápasy v Brně se hrály za obrovské podpory fanoušků. Jak jsi tohle vnímal, protože přeci jen na mládežnické zápasy nechodí moc diváků?

Byl to nepopsatelný pocit. Každému hráči bych přál zažít, co je v dorostu nebo v juniorce, když hrají o titul nebo medaili. Bylo to nepopsatelné a moc jsme si to užili. Fanoušci sice nefandili nám, ale na druhou stranu nebyli nepříjemní. Čekali jsme, že na nás budou pískat nebo bučet, ale vůbec nic. Fandili tak, jak se má fandit, což nám paradoxně trošku pomohlo. Kometě to uškodilo, jelikož nebyla zvyklá hrát před tolika lidmi. Tlačili ji, ale dvakrát se jí to nepodařilo. Bylo to nádherné, moc si toho vážím.

Paralely vyřazovacích bojů jsou ty, že jste vyřadili v obou případech Pardubice ve čtvrtfinále. Byly si obě série něčím podobné nebo rozdílné?

Myslím si, že obě série si byly dost podobné. Jediné, co bylo jiné, byl trenér, který se změnil, když tam šel Kuba Venc. S ním jsem byl od začátku v kontaktu. Vím, že jim postup do nadstavby utekl o skóre nebo bod, teď přesně nevím. Byli jsme celou sezonu v kontaktu a doufal jsem, že bychom se mohli potkat. Potkali jsme se ve čtvrtfinále a bylo to příjemné. My jsme byli o něco šťastnější, i když Pardubice hrály výborně. Nedaly nám ani centimetr ledu zadarmo, v tom si byly série podobné. Nebyl to vůbec jednoduchý soupeř.

Zmiňuješ, že jsi byl v kontaktu s Kubou Vencem. Proběhlo před play off nějaké hecování, když jste měli dva týdny pauzu?

Pardubice hrály osmifinále, přičemž my jsme měli volníčko. Po postupu Pardubic mi Kuba volal, probrali jsme všechny série a hokej celkově. Nějaké hecování neproběhlo, každý doufal v to, že jeho tým postoupí. Bylo příjemné se potkat, když jsme předtím spolu prožili několik let v Havlíčkově Brodě. Teď jsme schopní si každý den zavolat. Byl to můj trenér, mám ho moc rád a vážím si ho.

Proběhla po čtvrtfinálové sérii s Kubou večeře, nebo si spolu sednete až po konci sezony?

Jsme domluvení s Kubou tak, že po sezoně se potkáme, dáme si pivo. (směje se) Hned po sérii jsme si pogratulovali, popřál nám štěstí s tím, ať to vyhrajeme. Za to mu moc děkuji a jsem rád, že jsem to splnil. Teď se těším na společné pivo.

S juniorským týmem jste měli ceremoniál při extraligovém finále. Jaký to byl zážitek stát před zaplněnou WERK arénou?

Byl to krásný pocit. Byl jsem moc rád, že si na to lidi počkali, bylo to moc krásné. Užili jsme si to už den předtím s fanoušky, se kterými jsme měli rozlučku. Měl to na starosti Radegast, takže bylo plno, zaskandovali jsme si jak tady, tak potom i na ledě při finále. Doufám, že se poštěstí si před takovými diváky zahrát extraligu.

Sezony Matěje Kozlíka v Třinci

Jaké byly mistrovské oslavy po obratu ve finálové sérii?

Oslavy byly jenom dva dny. Bylo to dost náročné, nebylo to vůbec jednoduché. Říká se, že je těžké to vyhrát, ale ještě těžší to oslavit. Minulý rok jsem oslavy snášet mnohem lépe, letos jsem byl vyřízený.

V organizaci Třince figuruje druhým rokem Vojtěch Spěváček, který přišel z pražské Hvězdy. Oba dva vás spojuje přechod z menšího klubu do velké organizace. Jak vnímáš jeho progres, když jsi zažil něco podobného?

Od minulého roku udělal velký progres, když se dostal na mezistupínek. Myslím si, že příští rok by měl být jeho. Uvidíme, jak se s tím popasuje. Přeji mu hodně štěstí jak do kariéry, tak i do osobního života. Když je všechno v pořádku v osobním životě, tak se daří i v kariérách. Probírali jsme to, že je z menšího klubu. Občas jsme si dělali srandu.

Matěj Kozlík prožil životní sezonu v dresu Ocelářů

Matěji, loni jsi byl mimo hru kvůli zranění, ale letos jsi odehrál téměř všechno. Pomohlo ti tohle i v nadstavbě, kde se ti bodově dařilo?

Určitě mi to pomohlo, i když jsem tam měl menší výpadek, když jsem hrál v Chance lize za Frýdek. Vrátil jsem se do juniorky, když byl Frýdek na sestup. Na ten skok jsem nebyl asi moc dobře připravený, ale krizi jsem zvládl. V nadstavbě se to rozjelo k neskutečným výkonům. Moc si toho vážím a jsem za to rád.

Právě v nadstavbové části jste zdemolovali Jihlavu 12:0. Ty jsi zaznamenal osm bodů. Zažil jsi někdy podobné utkání?

Podobný zápas jsem zažil někdy ve čtvrté nebo šesté třídě v Havlíčkově Brodě. Vím, že jsem dal čtyři góly ve Zlíně za osmou třídu, když jsem hrál za Brod. Zápas s Jihlavou nám vyšel týmově a vyšel i mně osobně, za což jsem moc rád. Díky moc spoluhráčům, kteří k tomu dopomohli. Je to nepopsatelné. Nikdy jsem nevěřil, že by to šlo, ale stalo se.

Za Jihlavu hraje tvůj velký kamarád Adam Rauš. Jak nesl takový výsledek, když jste Duklu přejeli doslova o parník?

Adam zrovna tohle utkání nehrál, ale byl se podívat. Tvrdil mi, že mi fandil. Že nefandil Třinci, ale mně osobně, aby se mi dařilo. Po zápase jsem si do něj samozřejmě rýpnul, i když nehrál.

Nemrzí tě, že jsi nenaskočil za Havlíčkův Brod společně s Adamem, který stihl odehrát jeden zápas?

Trošičku mě to mrzí, ale uvidíme, jak to bude v budoucnu, třeba se potkáme. Moc bych si to přál, stejně jako se potkat s Fildou Dymákem. V dorostu jsme spolu váleli a moc rád na tyhle časy vzpomínám. Doufám, že se to alespoň jednou povede.

Matěj Kozlík slaví se svými spoluhráči vstřelený gól ve finále juniorské extraligy

Matěji, titulem jsi ukončil mládežnickou kariéru. Teď tě čekají sezony mezi dospělými. Už víš, kde budeš působit?

Nějaké náznaky už jsou. Myslím si, že to není tajemstvím, že jednáme o dlouholeté smlouvě se Třincem. Uvidíme, jak se domluvíme na podmínkách. Rád bych tam zůstal, ale jsou i jiné varianty. Tohle bych si nechal pro sebe. Uvidíme, jak to všechno bude.

Třinec má farmu v podobě Frýdku-Místku. Nemrzí tě, že jsi tam odehrál v sezoně jen dva zápasy?

Mrzí mě to, doufal jsem, že dostanu více zápasů, ale na jednu stranu chápu, že Frýdek na tom nebyl dobře. Dlouho to vypadalo, že se z toho nevyhrabe a spadne. Na druhou stranu bych třeba neměl takovou sezonu v juniorce. To, co má být, tak se vždycky stane. Člověk tohle moc nemůže ovlivnit.

Bude pro tebe v něčem jiná letní příprava, když už do konce kariéry budeš mezi chlapy?

Myslím si, že to bude dost podobné. Bude se rozhodně méně běhat. Loni jsem trávil letní přípravu ve Frýdku a tam jsme neběhali v takové míře jako v juniorce. Teď je to více zaměřeno na sílu, což je do dospělého hokeje potřeba. Máme teď volno, ale i tak zůstanu v udržovacím módu, abych přechod na letní přípravu měl jednodušší. Budu rád, abych po prvním týdnu mohl chodit a neměl svalovici.

Matěji, jsi pátým rokem v Třinci, se kterým máš dvě nejcennější medaile. Je tohle zadostiučinění, když jsi udělal ten krok a šel do velkého týmu?

Když se naskytla možnost jít jinam, tak jsem šel a byl rád. Na druhou stranu je moc těžké to všechno opustit: komfortní zónu, kamarády... Začátek nebyl jednoduchý, ale rodiče mi s tím moc pomohli. Díky nim jsem se mohl dostat do Třince, najít si nové kamarády a poznat nové město. Jsem rád za Brod, kde můžu jít kdykoliv na trénink. Vůbec jsem na něj nezapomněl, furt ho mám v srdíčku.

Matěj Kozlík (55) na týmové fotce se zlatou medailí

Nejde se nezeptat. Sleduješ bývalé spoluhráče, jak si vedou v hokejových kariérách i v životě?

Sledujeme se navzájem. S Králíkem (brankářem Danielem Králem – pozn. red.) úplně. S ním si napíšu, ale i s ostatními klukama si držíme na dálku palce. Doufám, že to každý dotáhne co nejdál a bude se nám všem dařit.