Tomáš Ludvík: Šestá výhra se cení, ale bylo to s odřenýma ušima

Havlíčkův Brod splnil povinnost a doma si poradil s předposledním Děčínem, čímž protáhl svou vítěznou šňůru za plný bodový zisk už na neuvěřitelných šest zápasů. Bruslaři si vedli dlouho skvěle a když na začátku prostřední části zvýšil Tomáš Ludvík už na 6:1, brodští fanoušci čekali další hladké vítězství. Ale ejhle! Totterova družina si pořádně zkomplikovala život, ale i přesto se mohla po výsledku 8:5 znovu radovat. „Možná to bylo tím, že jsme se přestali koncentrovat. Další gól jsme nepřidali, naopak jsme inkasovali a celá hra byla najednou úplně jiná, než jaká měla být,“ zlobil se jednadvacetiletý útočník.

Jak bys zhodnotil vítězný zápas proti Děčínu?
Myslím si, že to bylo zbytečné drama. Přitom jsme vedli 6:1. Najednou se něco stalo a bylo to už jen o jeden gól. Naštěstí jsme pak dali ještě branku a na 8:5 jsme uzavřeli trefou do prázdné brány. Je to šestá výhra za sebou, což se cení, ale bylo to s odřenýma ušima.

Zvyšoval jsi už na 6:1. Jak jsi ten gól viděl ze svého pohledu?
(směje se) Endy měl v rohu na sobě tři protihráče, výborně jim ujel a po kruhu objel celé útočné pásmo. Dal mi to dolů a já jsem to hodil žabkou před bránu na Cejpína. Myslel jsem, že gól dá už on, ale po mojí nahrávce asi nechtěl. Vrátil mi to do rohu, já jsem vyjel a viděl jsem, že gólman už je mimo bránu. Potom už jsem to bekhendem zametl do brány.

Měli jsme potom spoustu šancí a mohli jsme přidat i další branky. Co se stalo, že soupeř snížil a s námi to šlo z kopce?
Nevím. Možná to bylo tím, že jsme se přestali koncentrovat. Další gól jsme nepřidali, naopak jsme inkasovali a celá hra byla najednou úplně jiná, než jaká měla být. Dostali jsme další gól a začali jsme zbytečně bláznit, nehráli jsme jednoduše. Využili toho a snížili na 5:6, takže jsme se ještě klepali o vítězství.

Dlouho jsi měl šrám na tváři. Co se ti stalo?
Když jsme hráli doma s Kobrou Praha, tak jsem dostal bruslí. Od Vánoc jsem měl ještě trochu poraněnou ruku, jinak jsem ale železnej. (směje se)

Zahrál sis také za juniorku. Jak se to urodilo?
Nevím, jestli mi to pomohlo, ale jsem rád, že jsem si zahrál.

V sobotu vás čeká doma Tábor. S čím na něj chcete vyrukovat?
Musíme hrát tak, jako jsme hráli u nich. Hráli jsme tam dobře, čekali jsme, co soupeř vymyslí. Byl to od nás dobrý výkon. Musíme hrát opět aktivně a jednoduše, zkusit dát nějaké góly a potom si to už pohlídat.