Brod beru jako svůj druhý domov, přiznává brankář Tomáš Kulich

Derby Vysočiny vždy přinese zajímavý příběh z jednoho či druhého tábora. A ani další zápas mezi Bruslaři a Plameny nebyl výjimkou! Do Kotliny přijel s týmem žďárského trenéra Konečného i gólman Tomáš Kulich, který ještě relativně nedávno působil ve starším dorostu Havlíčkova Brodu a skvělými výkony mu pomohl do extraligového play off! Tentokrát stál na druhé straně barikády, když kryl záda svému kolegovi Slámovi. Osmnáctiletý brankář však na své působení v Brodě stále vzpomíná. „Hráli jsme jako tým a hlavně srdcem. Pro mě to byla nejlepší sezona, co jsem kdy zažil,“ má jasno nadaný muž s maskou. Kromě zážitků zmínil Kulda i své plány pro nadcházející sezonu. (Foto: Petr Nedvěd, hokejzr.cz)

Tomáši, do Havlíčkova Brodu ses vrátil po dvou letech. Jaké jsou tvé vzpomínky na Kotlinu?
Vzpomínky jsou krásné, navíc Brod beru jako druhý domov! Prožil jsem s kluky neskutečnou sezonu a bylo to tady skvělý (Extraliga staršího dorostu 2015/2016 – pozn. red.). Vždycky na to rád vzpomínám.

V sezoně 2015/2016 jsi chytal extraligu staršího dorostu. Vybavily se ti vzpomínky, když sis stoupl na led?
To nejde ani popsat, co se tady sešlo za partu. Hráli jsme jako tým a hlavně srdcem. Pro mě to byla nejlepší sezona, co jsem kdy zažil. Myslím si, že už žádnou podobnou nezažiju. Je to velká škoda, protože s kluky si už asi nikdy nezahraji. Přál bych si opět hrát s Davidem Michálkem, bylo by to super.

Ve zmíněné sezoně jste na poslední chvíli postoupili do play off, kde jste trápili jasného favorita ze Třince. Bolí tě toto vyřazení ještě teď, když jste tehdy byli tak dobrá parta?
Bohužel, tohle byla velká škoda. Třinec byl sice lepší, ale s tím kádrem, co jsme měli, bychom dokázali velkou věc. Myslím si, že to byl obrovský úspěch, dlouho na to v Brodě budou vzpomínat.

V sezoně 2016/2017 jsi absolvoval s Havlíčkovým Brodem letní přípravu a všechno okolo, ale tvoje střídavé hostování zastavily Pardubice. Mrzelo tě to hodně?
Upřímně jsem z toho brečel. Byl jsem z toho špatný, když mě Pardubice nepustily. Myslím si, že to od nich byla velká chyba, že mě nenechaly v Brodě. Byl tady výborný tým, se kterým bychom udělali velké věci. Pardubice to ale viděly jinak a stáhly mě zpátky.

Před zápasem jste absolvovali tradiční rozbruslení, kde nechyběli tví spoluhráči ze staršího dorostu. Hecovali jste se mezi sebou?
David Michálek věděl, že do zápasu nenastoupím, ale slíbil mi, že si nějaké góly nechá i pro mě. (směje se) Hecování tam samozřejmě bylo, ať už s Vojtou Veverkou, Davidem Michálkem nebo Vojtou Holendou.

Od nové sezony budeš působit ve Žďáře nad Sázavou. Jak se zrodil tvůj přestup k Plamenům?
Měl jsem vyřízené střídavé hostování z juniorky Pardubic do Žďáru s tím, že jsem mohl kdykoliv naskočit. V posledním zápase sezony jsem dělal u A–mužstva dvojku. Manažer se mi potom ozval, zda bych nechtěl zabojovat o místo na další sezonu.

Žďár nedávno oslavil 80 let od založení klubu a ty jsi se popral s Tomášem Rolinkem, který nastoupil v bráně. Byla bitka dvou gólmanů domluvená?
Bylo to domluvené. S Tomášem se známe z Pardubic, jelikož jsme spolu trénovali, tak ke mně přijel a vyzval mě na bitku. Říkal jsem mu, že toho mám plný kecky, tak jsme se domluvili, že oba spadneme. Pro diváky to muselo být pěkné.

Jaké máš přání do sezony? Ať už po stránce osobní nebo týmové...
Chtěl bych pomoct klukům dostat se co nejdál, jak v základní části, tak zejména v play off. Klukům do Havlíčkova Brodu přeji to samé, ať dřou a třeba se potkáme ve vyřazovacích bojích. Bylo by to pikantní, ale přál bych si to, aby se tak stalo.