Jakub Babka: Euforie byla obrovská, jako bychom zvítězili podesáté v řadě

HAVLÍČKŮV BROD – V pondělním utkání, ve kterém se po velkém obratu radovali Rebelové, se prosadil v přesilové hře také Jakub Babka. „Před utkáním jsme na nich pracovali téměř celý trénink, takže se nám to vyplatilo,“ těší dvaadvacetiletého útočníka. Nicméně prvoligový kolotoč pokračuje ve vysokém tempu, a tak je potřeba věnovat pozornost zase dalším zápasům. „Dá se s nimi hrát jako s každým jiným. Musíme zkusit urvat nějaký bod, alespoň znovu v prodloužení,“ vyhlíží utkání na ledě litoměřické Kalich Arény.

Jak byste zhodnotil utkání s Prostějovem, i když se to zpočátku nevyvíjelo dobře?
Nevypadalo to dobře, ale myslím, že třetí třetinu jsme zvládli dobře. Hráli jsme to, co jsme si po druhé třetině řekli. Splnili jsme to tím, že jsme dali gól hned na začátku, poté jsme přidali ještě dva, tím jsme ten zápas zvládli. Dali jsme jeden gól z přesilovky. Ráno před utkáním jsme na nich pracovali téměř celý trénink, takže se nám to vyplatilo. I když to nebyl signál, který jsme sehráli, doklepli jsme to tam a to je důležité.

Takže když jste dali gól na 4:2, tak jste si začali věřit?
Tím to z nás spadlo, i když jsme si furt říkali, že musíme dobře bránit. Ale když máme náskok dva góly, tak už to máme v podvědomí, ale pořád musíme makat na sto procent až do konce. Tím, že Rousíno (Tomáš Rousek – pozn. red.) dal ještě gól na 5:2, to už bylo hotové. Měli jsme z toho radost všichni, protože to byl odpracovaný zápas.

Za stavu 0:2 to byly asi dost nepříjemné chvíle...
Bylo to nepříjemné. Celou sezonu až do teď jsme skoro pokaždé prohrávali. V téhle situaci, když dostaneme gól, to máme v hlavách a jsme psychicky dole. Ale povedlo se nám zvednout. V polovině druhé třetiny, když jsme dostali gól na 0:2, tak jsme si řekli, že to prostě musíme urvat. Nepoložili jsme se a dokázali jsme srovnat. Heřmi (Jan Heřman – pozn. red.) to tam dvakrát doklepl a pak už to šlo.

Vítězný pocit se vám zalíbil?
Zalíbil se nám. Pokaždé, když jsme vyhráli, tak následovala zase série proher, takže nás to zase srazilo dolů. Ale pokaždé, když vyhrajeme takhle jeden zápas třeba z deseti, tak je euforie obrovská, jako kdybychom vyhráli deset zápasů za sebou. Každý má z vítězství radost, to je jasné.

Pomohlo vám tohle vítězství psychicky?
Určitě, zase jsme se na Prostějov dotáhli. Oni minule porazili Třebíč, což asi nikdo nečekal. Osm bodů mezi námi bylo už hodně propastných, ale vrátili jsme se na pět, s kterými se dá ještě něco dělat, takže zkusíme sebrat body v dalších zápasech.

Ve středu hrajete v Litoměřicích, co od toho očekáváte?
Je to těžký soupeř, v tabulce se dlouhodobě pohybuje nahoře. Má tým, který hraje od začátku pohromadě, má tam pár kluků ze Sparty, takže je hodně sehraný. Má zkušeného Kalliče (Jaroslava Kallu – pozn. red.), musíme si na soupeře dávat pozor. Určitě se s ním dá hrát. Když jsme s ním hráli minule, tak jsme prohráli 1:3, ale měli jsme každopádně na výhru. Nedali jsme góly, já jsem měl šanci do prázdné brány. Musíme zkusit urvat nějaký bod, alespoň znovu v prodloužení.

Poté následuje série dvou derby. Vnímáte to vůbec jako derby?
Ano, vnímám to jako derby, Jihlava je odtud kousek. Ještě když tu byl Endy (Lukáš Endál – pozn. red.), seděl vedle mě, bylo to hodně vyhecované, takže mě na to dokázal vyburcovat. Když jsme hráli s Jihlavou, tak to bylo cítit od diváků. Atmosféra je tu cítit, i když jsem to hrál poprvé, je to super. Když jsem hrál derby Sparty se Slavií, tak je to srovnatelné derby.

Zmínil jste Lukáše Endála. Jste v kontaktu, že by vám před derby třeba zavolal?
Ne, to nevolal. (směje se) Naposledy jsem s ním mluvil, než odcházel do Polska. Jenom jsem ho sledoval na internetu, ale to je všechno.