Jan Heřman: Tenhle tým má potenciál a sílu

HAVLÍČKŮV BROD – Do Kotliny dorazil tým Jestřábů Prostějov, aby svedl s Rebely důležitou bitvu, jelikož oba celky spolu sousedí na samém chvostu tabulky. Hrálo se tak vlastně o šest bodů. V případě výhry hostů by Havlíčkobrodští ztráceli 11 bodů, v opačném případě 5. Utkání začalo lépe pro Hanáky, když se dostali do vedení 2:0. Poté ale přišla chvíle Jana Heřmana, jenž nejprve snížil a následně 23 sekund před koncem druhé třetiny vyrovnal a položil tak základ velkého obratu. „Zaplať pánbůh, že jsme to za dvě třetiny otočili a dopadlo to, jak to dopadlo.“

Vítězství se nerodilo lehce, jak byste zhodnotil utkání?
My jsme první třetinu odehráli špatně. Byli jsme zakřiknutí, byl to asi zápas sezony, protože kdyby nám utekli na jedenáct bodů, tak už by to bylo těžké stáhnout. Teď jsme furt ještě ve hře. Snad už konečně začneme něco předvádět i vepředu, protože jste viděli, že jsme hráli trošku jinak, něco jsme změnili. S kluky jsme si sedli a myslím, že to slavilo úspěch. Je tady mladý, fyzicky zdatný tým, tomu jsme také podřídili taktiku. Zaplať pánbůh, že jsme to za dvě třetiny otočili a dopadlo to, jak to dopadlo.

Myslíte, že byl klíčový gól na 2:2 chvilku před koncem druhé třetiny?
Každý gól, co dáte do kabiny, je důležitý. Srovnalo se to minutu před koncem. Myslím si, že i fyzicky jsme na tom byli lépe než Prostějov. Ke konci mi přišlo, že jejich beci už tahali nohy. Dnes jsme viděli, že když si držíme pozice a zbytečně nelétáme, tak z toho máme spoustu šancí. Měli jsme i pár přesilovek, které jsme dnes, zaplať pánbůh, už také odstříleli, dali jsme z toho gól. Myslím si, že dnes na tom můžeme hledat jen pozitiva.

Poté jste si už více věřili?
To je jasné, vždyť ani nevím, kdy jsme vyhráli naposledy. Tohle mančaft nakopne a ta euforie vám pomůže, na druhou stranu druhý tým jde rázem dolů. Oni jsou de facto ve stejné pozici jako my. Bylo to i o psychice a naštěstí jsme to ustáli, i když to nezačalo dobře.

Teď vás čekají těžcí soupeři, Litoměřice a poté doma Jihlava. Jak vidíte tyto zápasy?
My už si nemůžeme vybírat. Soutěž už je ve druhé polovině, my nemůžeme spoléhat na to, že Prostějov bude také pořád prohrávat. Musíme jít zápas od zápasu, střídání od střídání. Myslím, že tenhle tým potenciál a sílu má, jenom se prostě musíme uklidnit a hrát takový hokej, jako jsme hráli proti Prostějovu.

Jihlava je velký rival, mohlo by přijít více lidí. Těšíte se na atmosféru?
Určitě, atmosféra byla také vynikající. Kotel byl fantastický, bubnoval, skandoval. Klobouk dolů, my mu za to strašně moc děkujeme, protože letos nepodáváme výkony, které by byly hodné nějaké větší návštěvy. Fanoušci nám hodně pomohli a byli naším šestým hráčem.

Když se vrátíme k vašemu druhému gólu. Věděl jste předem, co uděláte?
Věděl, protože Venca Tomek si tam krásně najel zespoda, překřížil se se Zdráhyčem (Patrik Zdráhal – pozn. red.). Říkám si, je ti sakra třicet, nikam nepospíchej, nelétej tady jak janek, počkej si. A zaplať pánbůh, vyšlo to.

Když Prostějov zvyšoval na 2:0, co se vám honilo hlavou? Bylo těžké se do zápasu vrátit?
Bylo, ještě nám tam jeli sami na bránu, nedali trestné střílení, za což patří dík Filipu Šindelářovi, protože nás v důležitých okamžicích podržel. My jsme se pak kousli a spadl tam jeden náhodný gól, druhý do šatny, a pak už nás to nakoplo. Závěr byl takový, jak by se to mohlo hrát.

Rozebírali jste před zápasem hodně současnou situaci, nebo jste se spíše soustředili na svůj výkon?
Tady rozebíráme tolik kravin, že už ani nevím, co se tady všechno rozebíralo. (směje se)