Na rebely se chystá plně vyzbrojená armáda, příběh začíná na severu

Cestu znám a neměním směr, dojdu k řece plný ryb, až tam na sever... Stačí vyměnit v textu písničky od skupiny Kabát ryby za lvy a máme před sebou scénář pondělního a úterního programu havlíčkobrodských hokejistů. Svoji cestu znají – čeká je semifinále první ligy, dojdou k řece Labi, u níž jsou doma Ústečtí Lvi a půjdou přitom na sever – na sever Čech. Pondělní utkání začne v 18.00.

Favorit téhle semifinálové série je jasně daný. Ústečtí Lvi si nepřipouštějí nic jiného než úspěch. Svoje letošní vystoupení v prvoligovém play-off zahalili do khaki barev, svoji cestu za vysněnou baráží o extraligu nazvali válečným tažením a své hráče navlékli do uniforem. Sečteno podtrženo - zvolili image dobře organizované armády, která se může pochlubit silným vojskem. A možná ještě silnějším vrchním velením.

Ovšem k tomu, aby si válečný příběh vydobyl tu správnou příchuť, atmosféru a pozornost, se musí objevit také kvalitní protivník. Zkrátka odhodlaní povstalci, vzbouřenci, ti, kteří vystupují proti autoritám a pobuřují proti nim ostatní. A kdo jiný by měl tuhle nálepku splňovat než rebelové. V tomto případě havlíčkobrodští Rebelové.

...Mám nohy bolavý, už nechtěj se hnout. Tou temnou vodou nechám tělo svý plout...

Rebelové už za sebou jedno vítězné tažení na sever v letošním roce mají. V předkole play-off pokořili Kadaň 3:1 na zápasy. Poté na chvilku změnili směr a odskočili si podmanit Hanou. Olomoucké Kohouty zničili po výsledku 4:2 a znovu se vrátili na cestu, která vede na sever. Předchozí dvě bitvy však stály havlíčkobrodský mančaft spoustu sil, přibylo zraněných.

Olomoucký soupeř tvrdě sestřelil především Romana Vondráčka, který pak nebyl schopen sérii dokončit. A jeho nasazení do dalších bojů je téměř vyloučeno. Navíc ještě před začátkem vyřazovací části skončil na marodce také Ladislav Rytnauer. Přesto budí svěřenci Petra Nováka u soupeře velký respekt. Dokonce tak velký, že ústečtí vojáci povolávají do zbraně i zkušené legionáře.

...Hlavní je neuhnout, dobře zvolit svůj směr. A teď holka musim jít, až tam na sever...

Naopak ze středu rebelantské skupiny z Vysočiny si občas toho nejlepšího střelce vytáhnou mezi elitu. Zase na druhou stranu – proč ne? Pro tým z Havlíčkova Brodu toho udělali v letošní sezoně hodně, odváděli skvělou práci a zaslouží si ochutnat z toho nejlepšího. Příznivci Rebelů jsou samozřejmě zklamní, ovšem ruku na srdce - kdo z nich by si před začátkem play-off dovedl představit, že se jejich mančaft dostane až takhle daleko?

Já vím, je všeobecně známo, že s jídlem roste chuť. Ale tu má přece určitě i zbytek havlíčkobrodského mančaftu, který v minulých dnech dosáhl nelepšího výsledku v novodobé klubové historii. A tudíž si zaslouží plnou důvěru a podporu svých příznivců. Dokonce víc než kdy jindy, protože outsidera drží nad vodou vždycky hlavně odhodlání, víra a vědomí, že se může o někoho opřít. Navíc nikde není psáno, že se elitní střelec nemůže v kádru zase objevit!

...Ta cesta byla rovná, místy rozbitá, číše vína plná, jindy celá vylitá...

Pohled do nejrůznějších historických knih a příběhů jasně říká, že rebelové se nikdy nevzdávají. Vždycky bojují do posledního dechu, a to i proti silně vyzbrojené armádě. Dokonce i v jedné z nejoblíbenějších českých pohádek zaznělo jasné - Vždyť v boji proti přesile tak nezáleží na síle, a chytrost platí víc. A to, co letos předvádí havlíčkobrodští Rebelové, je přece taky tak trochu krásná pohádka.

Dá se tedy říct, že tým z Vysočiny píše pohádkový příběh, jeho soupeř z Ústí nad Labem dopisy z fronty. Rozhodněte sami, co má pro vás větší kouzlo...