S mřížkou budu hrát ještě tři týdny, prozrazuje Meidl

V produktivitě celé první hokejové ligy je čtvrtým nejpilnějším sběratelem bodů, v klubovém měřítku to přesto stačí až na třetí místo. I tak ovšem může být útočník havlíčkobrodského týmu Václav Meidl prozatím se svými výkony v novém soutěžním ročníku spokojený.

V sobotním domácím utkání pomohl Rebelům porazit Litoměřice jedním gólem a třemi asistencemi. „Vždycky je důležitý začátek sezony. Pokud se vám daří hned v prvních zápasech, tak to většinou nějakou dobu vydrží. A nám se letos start celkem povedl,“ usmíval se spokojený čtyřiadvacetiletý forvard.

Speciálně vaše lajna s Vojtěchem Němcem a Miroslavem Třetinou v poslední době ničí jednoho soupeře za druhým...
Ono to hodně souvisí s tím, že se daří celkově celému mančaftu. Každý v něm má svoje úkoly a ty potom plní. Někdo musí bránit, někdo útočit a já jsem moc rád, že nám to takhle dohromady šlape.

Měl jste někdy lepší začátek sezony?
Jak už jsem řekl, tohle hodně ovlivňuje psychika. A jestliže se chytnete hned v prvních kolech, tak pokud se pak nějak nezraníte, funguje to pořád dobře.

Když už jsme narazili na zranění, zrovna vy teď musíte hrát s mřížkou kvůli zlomenému nosu...
A ještě asi tři týdny budu. Potom se uvidí, jestli nos vydrží (usmívá se).

Bylo těžké si zase zvykat na košík?
Musím přiznat, že na prvním tréninku jsem přes mřížku dost špatně viděl, ale potom už to bylo dobré. Stačily zhruba tři tréninky. Tady Pepa Partl mi ji pěkně sešteloval (usmíval se na přicházejícího kustoda týmu).

Bezprostředně po zápase s Benátkami, v němž jste zranění utrpěl, to vypadalo, že budete mimo hru delší dobu. Nakonec však vaše absence trvala jen jedno kolo...
A to jsem chtěl hrát hned další zápas, jenže mi z nosu pořád tekla krev. Pak už to ale šlo a trenér nechal rozhodnutí na mně. Tak jsem řekl, že v sobotu hrát chci. Už taky proto, že není důvod nehrát, mřížka chrání nos úplně v pohodě.

Vraťme se na chvilku k utkání s Litoměřicemi, které jste v sobotu vyhráli 8:1. I když za stavu 2:1 hosté hodně kousali...
To je pravda, začali jsme totiž dělat individuální chyby. Naštěstí jsme si potom o přestávce něco řekli a nakonec se zápas zlomil jednoznačně v náš prospěch.

V dalším kole pocestujete do Kadaně, což je dost daleko. Navíc je to letos hodně nebezpečný soupeř. Souhlasíte?
Určitě. Kadaň je vlastně farmou Chomutova a má tam velmi dobré hráče, kteří hodně bruslí, hrají fyzický hokej. A potom ještě ten jejich specifický zimák...

Specifický v jakém směru?
Řeknu to takhle, vždycky, když se s klukama bavíme, kde se komu hraje nejhůř, tak jednoznačně nejvíc odpovědí je, že v Kadani. Ale já si myslím, že pokud předvedeme takový výkon, jako teď doma, měli bychom to i tam zvládnout. Jsme v pohodě, takže to snad na ledě bude vidět.